Jan Hančl

Jan Hančl se narodil 27. března roku 1946 v Náchodě.[1] Koncem 60. let vystudoval architekturu na ČVUT v Praze a v letech 1968 a 1969 absolvoval dva semestry School of Architecture na Univerzitě v Liverpoolu. Státní zřízení ČSSR to od poloviny 60. let umožňovalo do dubna roku 1969. Po návratu domů a nástupu tzv. normalizace byl kvůli své stáži na Západě označen za „politicky nespolehlivou osobu“ a musel nastoupit na základní vojenskou službu do trestného útvaru. Z vojenské služby byl v roce 1973 zařazen do tunelářsko-mosteckého stavebního podniku Vojenské stavby ZIS, kde začal projektovat administrativní budovu Vojenských staveb[2]. Na oceňované stavbě začal pracovat, když mu bylo 27 let. Zakázku mu zadal architekt Zdeněk Kuna[3] ředitel Strojimportu.^[zdroj?!] Od roku 1973 pracuje pro Krajský projektový ústav[4]. V letech 1977 až 1981 projektoval s architektem Aloisem Šelcem urbanisticky ale i v detailu již postmoderní experimentální sídliště Písnice v Praze, které bylo dostavěno v roce 1989.[5] Zadavatelem sídliště byl národní podnik Energoinvest, jehož majetek v roce 1992 privatizoval ČEZ. Velkou kvalitou projektu byli krajinné úpravy a díla na pomezí architektury, výtvarného umění a designu[6]. Složité a atypické zemní práce realizoval hlavní dodavatel Výstavba kamenouhelných dolů (VKD) Kladno. Jan Hančl často spolupracoval s významnými umělci: například se sochařem Jaroslavem Bartošem[7] členem skupiny Radar, sochařem Čestmírem Mudruňkou, sochařem Janem Hendrychem, pedagogem na AVU nebo se sochařem Kurtem Gebauerem[8], pedagogem na UMPRUM. Například Kurt Gebauer na sídliště Písnice rozmístil řadu soch, mimo jiné i své legendární trpaslíky.[6] Důležitým prvkem sídliště Písnice byla i písmena před jednotlivými bloky, která navrhl architekt Marek Houska. Od roku 1985 je Hančl zaměstnán v Energoprojektu Praha. V roce 1991 vstoupil do soukromé projekční kanceláře Atrea a v rámci této kanceláře navrhl v roce 1993 pro Podnik výpočetní techniky postmoderní administrativní budovu v Kovanecké ulici v Praze-Vysočanech[9]. Budova byla dokončena v roce 1995. V letech 1992–1994 se podle jeho projektu postavila vila Radvan I v Troji ve stylu nového funkcionalismu. Realizace byla zařazena do publikace Slavné pražské vily, která prezentuje 63 výjimečných staveb vilové architektury v Praze.[10] V roce 1996 realizoval Pomník amerických letců na aeroklubovém letišti ve Slaném ve tvaru ocasního křídla americké létající pevnosti B-17, která byla sestřelena nad Slaným koncem druhé světové války.[11] V roce 2006 byla podle jeho návrhu postavena rodinná novofunkcionalistická vila na adrese Vila Jarní čp. 1977 na Babě v Praze[12]. V březnu roku 2020 vyhrál soudní při s firmou Jizera Invest, která měla na fasádě budovy Vojenských staveb nelegálně umístěnou reklamu. Vrchní soudu v Praze vyhověl žalobě architekta domu Janu Hančlovi, že reklamy hyzdí jeho dílo[13] a nařídila majiteli – firmě Jizera Invest reklamní poutače odstranit.[14] Majitel budovy Vojenských staveb Jizera Invest v čele s exekutorem JUDr. Karlem Goláněm[15] od rozhodnutí soudu usiluje o její zboření. S demolici památkově chráněné stavby[2] nesouhlasí Národní památkový ústav.[16][17] Od roku 2021 usiluje Jan Hančl, Klub za starou Prahu a sdružení Vetřelci a volavky o zachovaní své architektury Budovy Vojenských staveb[18][19]. Jan Hančl je člen České komory architektů,[20] žije a pracuje na Vinohradech na Praze 2.

• 1973–84 – Budova Vojenských staveb, Praha-Nové město
• 1977–89 – Sídliště Písnice, Praha-Libuš
• 1976–80 – přestavba centra Kladno
• 1993–95 – budova Podniku výpočetní techniky, Praha-Vysočany
• 1992–94 – vila Radvan I., Troja, Praha
• 1996 – Pomník amerických letců, Slaný[11]
• 2006–07 – rodinná vila, Baba, Praha-Dejvice
• 2012 – Památník válečným letcům, Žatec[21]

• 
  Budova Vojenské stavby s účastníky demonstrace za její zachování (19. září 2021)
• 
  Odkouření vzduchotechniky je excentricky vloženo do fasády, aby působilo vyvážení s Nuselským mostem
• 
  Budova Asseco
• 
  Pomník padlých pilotů II. světové války v Žatci
• 
  Oddělení pomníku v Žatci od garáží
• 
  Kurt Gebauer, Jan Hančl, výtvarné řešení sídliště Písnice

Za své architektonické kvality byla budova Vojenských staveb oceněna druhým místem v kategorii Realizace v rámci národního kola Přehlídky architektonických prací za období 1982–1983. Budova Vojenských staveb byla jako mimořádně zdařilá publikována mezi nejlepší realizace v Praze v časopise Architektura ČSR číslo 9 z roku 1984.[22]