Baba (kopec, Dejvice)

Bohaté archeologické nálezy ukazují na pravěké osídlení již z doby staršího paleolitu oblasti, v Šáreckém údolí i dříve.[2]

Nejstarší doložené osídlení oblasti je z období kultury s nálevkovitými poháry, přesněji z třetího a čtvrtého období této kultury, doložené archeologickým průzkumem v letech 1974–1978 a z roku 2004. Největšího rozkvětu dosáhla osada na počátek 1. čtvrtiny 3. tisíciletí př. n. l.[3][4] Osada byla chráněna hlubokými příkopy, později i s palisádou, jak dokládají minimálně dva příkopy s jistotou doložitelné ve středu výšiny Baba. Byl nalezen systém kůlových jam, který mohl buď s příkopy tvořit mohutnou palisádovou konstrukci, nebo se jednalo o dlouhou kůlovou stavbu. Byly zde také nalezeny půdorysy domů – polozemnic, výrobních objektů a také základy mimořádně velkého domu – asi společenského, který možná měl kultovní funkci. Zvířecí kosti svědčí o chovu hovězího dobytka, prasat, ovcí a koz; kamenná drtidla svědčí o rozvinutém obilnářství. Nálezy přeslenů a tkalcovských závaží dokládají textilní výrobu. Podle opevnění a rozsahu osady se dá předpokládat, že se jednalo o mocenské, ekonomické a možná i kultovní centrum širšího regionu a další osady v Dejvicích, Bubenči a Lysolajích tvořily zázemí tohoto centra.[4][5]

Další doložené osídlení této oblasti bylo v období střední a počátku mladší doby bronzové, z období formování knovízské kultury. Podle ojedinělých nálezů štítarských střepů trvalo osídlení možná až do štítarského stupně.

J. A. Jíra se původně domníval, že se jednalo pouze o výrobní lokalitu,[6] pozdější výzkumy dokazují, že se jednalo zároveň i o opevněné hradisko. Nalezený příkop v místech vstupní šíje na výšinu Baby nese stopy násilné destrukce hradby, která nad ním stála. Ve stejných místech se nalézá i starší příkop, který patří ke starší fázi osídlení, snad ke středodunajské mohylové kultuře. Různé další nálezy dokládají, že byla osídlena celá výšina Baby. Podle Jiříčka se dá předpokládat, že Baba byla mocenské, ekonomické, kultovní a metalurgické centrum, kde byl kov buď vyráběn, nebo přetavován ze starších kusů.[4][7]

Ve středověku a po část novověku byla Baba spolu s Hanspaulkou využívána zejména vinařsky. Vážně tuto oblast postihlo několik válečných událostí, kdy byly zdejší usedlosti vypleněny.

Osada Baba z 20 let 20. století je významným prvkem evropské funkcionalistické architektury. Jedná se zřejmě o nejzachovalejší soubor, protože obdobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny.

Vilové sídliště Baba – tzv. Obytný soubor Baba II – bylo postaveno v letech 1971–1981 dle návrhu Jiřího Staška, územního projektu Vladimíra Syrovátky a Marie Švábové a urbanistického návrhu Jaromíra Holečka a J. Urbana. Sídliště se rozkládá na rozloze 11 ha a bylo určeno pro 1500 obyvatel, je v něm 320 bytů. Leží v oblasti návrší Baba mezi Fišerkou a zříceninou Baba.[8][9]