Jan Filipinský

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Působil jako tkalcovský dělník v Brně a roku 1894 se začal politicky angažovat v sociálně demokratickém hnutí.[3] Počátkem 90. let 19. století byl administrátorem a později redaktorem listu Rovnost. Pracoval i pro listy Červánky, Rašple a Textilník. V roce 1906 byl zvolen do Moravského zemského sněmu.[2] V zemských volbách roku 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm za českou všeobecnou kurii, obvod Nové Město, Žďár, Blansko atd. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách roku 1913.[6]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 24. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7]

Po vzniku republiky zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[8] Do tohoto zákonodárného sboru nastoupil roku 1919. Byl profesí úředníkem nemocenské pokladny.[9]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Po jeho smrti jej roku 1936 jako náhradník vystřídal Rudolf Havlík.[10][11][12][13]

Zemřel v červenci 1936 v brněnské úrazové nemocnici po delší, těžké nemoci.[3]