Jan Axamit

Jan Axamit (12. února 1870 Rychnov nad Kněžnou[1] – 18. listopadu 1931 Praha[2]) byl český lékař a archeolog.

MUDr. Jan Axamit
MUDr. Jan Axamit
Narození12. února 1870
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. listopadu 1931 (ve věku 61 let)
Praha
Československo Československo
BydlištěPraha (od 1910)
Povolánílékař a archeolog
Nábož. vyznánířímskokatolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Už za studií překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v Osvětě. Po praxi na zahraničních klinikách působil od roku 1898 jako odborný lékař chorob nosních, ušních a krčních v Praze na Žižkově.[3] V letech 1917–1918 sloužil ve vojenské nemocnici v Pardubicích.

Kromě lékařské praxe vynikl jako archeolog; asi od 1890 pomáhal Břetislavu Jelínkovi při výzkumech na Tetíně u Berouna. Na rozhraní mezi tetínským hradem a vápencovým lomem pak nalezl v roce 1916 důležité neolitické sídliště.[4]

Působil v Prehistorickém odboru Společnosti přátel starožitností českých v Praze, za I. světové války krátce vedl pravěké oddělení Národního muzea a od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Počátkem 20. let pracoval pro Státní archeologický ústav v Praze a vedl výzkum v jeskyních Českého krasu (Koda, Děravá).[5]

Jeho badatelská činnost směřovala zejména k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, Levý Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium eneolitu, v němž navázal na práce Jaroslava Palliardiho. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury, kterou identifikoval v roce 1925. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách a vztahy mezi dobou římskou a hradištní.[3]

Pojednání o bádenské kultuře, vydané posmrtně v roce 1932, zůstalo jen torzem zamýšlené souhrnné práce o českém eneolitu.[3] Během své archeologické činnosti vybudoval i významnou archeologickou sbírku, kterou po jeho smrti zakoupilo v roce 1935 Národní muzeum.

Jeho památku připomíná největší přírodní brána v Českém krasu, pojmenovaná Axamitova brána.[4]

Reference
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1857-1875 v Rychnově nad Kněžnou, sign.142-13, ukn.8409, str.314. Dostupné online
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z14, s. 276
  3. AXAMIT Jan 12.2.1870-18.11.1931 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
  4. Axamit, Jan, 1870-1931. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (česky)
  5. Tetín u Berouna. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.

Literatura
  • SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 728 s. ISBN 80-7277-253-8.
  • ČTVERÁK, Vladimír, et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 149–150.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.