Jan Švábeník

Jan Švábeník se narodil v roce 1886 v Kdousově nedaleko Třebíče, v rodině gruntovníka Františka Schwabenika a jeho manželky Terezie Robičkové. V roce 1905 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči a následně nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval[4] filozofii, zoologii a experimentální fyziku, studium zakončil v roce 1909. Následně nastoupil na pozici učitele na gymnázium ve Valašském Meziříčí a následně přešel na gymnázium v Břeclavi. V roce 1922 učil na učitelském ústavu v Brně[5] a posléze přešel na Státní koedukační ústav učitelský v Olomouci, kde od roku 1935 působil jako ředitel.[6]

V říjnu roku 1941 byl za svoji činnosti v Sokolu a v Národní jednotě zatčen gestapem, převezen do Brna a uvězněn v Kounicových kolejích. Dne 5. března roku 1942 byl odvezen do Osvětimi, kde 16. března zemřel.[5]

Jan Švábeník je autorem odborných publikací:

• Příspěvky k anatomii a histologii Nematomorph (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1909)
• Parasitismus a metamorfosa druhu Gordius Tolosanus Duj. (Parasitism and metamorphosis of the species Gordius Tolosanus Duj.; Brno Přírodovědecká fakulta, A. Píša (distributor), 1925)

V roce 1945 posmrtně obdržel Československý válečný kříž 1939 a v listopadu roku 2019 mu byl v Olomouci na Křížkovského ulici před filozofickou fakultou Univerzity Palackého odhalen pamětní kámen.[6] Na Moravském náměstí v Brně je jeho jméno uvedeno na pamětní desce umučených učitelů.[8]