Sociální filosofie

Sociální filosofie je obor na hranici filosofie a sociologie (a také antropologie, politické filosofie, politologie, ekonomie, religionistiky a práva), který se zabývá otázkami o smyslu a povaze společnosti. Klade důraz zejména na vztah mezi jednotlivcem a komunitou a na společenské struktury umožňující vzájemné soužití.

Otázky a postoje

K základním otázkám sociální filosofie patří například tyto:

Jaká je povaha společnosti? (organismus, proces, ...)
Jaké jsou funkce společnosti? (obecné blaho, subsidiarita, ...)
Potřebují lidé společenskou smlouvu?
K čemu potřebují lidé jiné lidi?
Jak je možné soužití lidí regulovat?

I když si tyto otázky svým způsobem kladla většina filosofických učení, je pojem sociální filosofie spojen až s 19. stoletím a tehdejšími buržoazními revolucemi a úvahami o alternativních modelech státu.

Vybrané, někdy vzájemně rozporné, postoje:

Thomas Hobbes zastával názor, že absolutistický stát je nezbytný k tomu, aby zabránil neustálému boji všech proti všem.

Max Stirner obhajoval individualistický anarchismus a tvořivé individuum, které je jediným zdrojem hodnot.

Podle Karla Marxe dávají politickým a duchovním dějinám základ hospodářská výroba a způsob vlastnictví výrobních prostředků.

Psycholog a filosof Erich Fromm se věnoval mechanismům vzájemného působení individuální psychiky a společenských činitelů.

Konceptuální umělec Joseph Beuys chtěl rozšířit pojem umění tak, aby se každý mohl stát umělcem a podílet se na vytváření sociálního organismu jako „totálního uměleckého díla“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sozialphilosophie na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sociální filozofie na Wikimedia Commons
Sociální filozofie ve 20. století Archivováno 16. 2. 2009 na Wayback Machine (Daniel Toth)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.