Jakubova Voľa

Katastrální území obce Jakubova Voľa leží na severních svazích pohoří Bachureň (severní část) a Spišsko-šarišské medzihorie (jižní část) v údolí řeky Torysy, 7 km na severozápad od Sabinova. Nejvyšší bod v katastru obce je kóta 777 m nad mořem – vrch Kohút.

V obci končí vedlejší cesta III. třídy, která se připojuje na hlavní cestu I / 68 Prešov-Stará Ľubovňa-Piwniczna (Polsko) v obci Červenica při Sabinově. Železniční trať Košice-Muszyna je vzdálena od středu obce cca 800 m.

Katastrální území obce se nachází na terciérních a kvartérních sedimentech, které jsou zastoupeny oligocénnymi pískovci, slepenci a méně jílovci, které tvoří karpatský flyš.

Georeliéf území obce představuje erozní-tektonickou depresi obklopenou pohořími. Georeliéf má převážně středohorský charakter. Severní část katastru je na nivě, terasách a svazích vyšší pahorkatiny, kterou tvoří centrálně-karpatský flyš. Podle geomorfologického členění Slovenska patří území Jakubove voľe do Alpsko-himálajské soustavy, do podsestavy Karpaty a provincie Západní Karpaty, v rámci kterých dále patří do subprovincie Vnější Západní Karpaty a do její Podhôľno-magurské oblasti. V této oblasti se území obce rozkládá na severních svazích Bachura a jižní části Spišsko-Šarišského Medzihorie.

Přes katastrální území obce protékají tři stálé povrchové toky: Torysa, Voliansky potok, Kohút. Území je součástí povodí Hornádu.

Převládají tyto půdní typy: ve vyšších polohách – v lesích a lukách – kambizemě typické nasycené, doprovodné andozemě, kambizemní rankery a rankery. U řeky Torysy a ojediněle i při obou potocích se nacházejí pseudoglejové nasycené kambizemě.

První písemná zmínka z roku 1315 říká, že král Karel Robert z Anjou dal v roce 1312 šlechtici Rikolfovi za vojenské zásluhy mimo jiné i les jižně od vesnice Červenica, nad pravým břehem Torysy . Na darovaném majetku začali zakrátko budovat vesnici. Vesnici dali název Jakubova Ves (Jacabfolua).

Jižně nad Jakobovou voľou je kopec s výraznou plošinou a s lokálním názvem Hradisko. V minulosti, za dob povelkomoravského období tam stálo opevněné hradiště. V současnosti jsou již jen velmi těžko znatelné stopy po něm. Jakubova Voľa tehdy ještě neexistovala. Vývoj názvu vesnice se měnil během různých období: 1315 – Jacabfolua, 1330-32 – Jacobsdorf, 1474 – Wolyajacabfalwa, 15. století – Jacabfalua, 16. století – Wolya, Jakabwolya, 1808 – Jakubova Wola, 1850 – Jakubova Voľa.

Obec Jakubova Voľa má povahu zemědělského sídla, předurčeného už svým historickým vývojem. V obci se nenachází žádný průmyslový či výrobní podnik. Kdysi byla v obci velká pila, která po politickém převratu v roce 1989 zanikla. Obec má 121 domů, z toho je 7 opuštěných. V obci stojí původně románský kostel sv. Michala z 13. století. Po rozsáhlé přestavbě v 70. letech 20. století se z původní stavby zachovala už jen půlkruhová apsida s gotickými freskami v interiéru. V katastrálním území obce, v oblasti Čubrík, jsou situovány dva hřbitovy, nový a starý. Obec je složena ze tří hlavních ulic. Má vlastní kulturní dům, základní školu pro 1. – 3. ročník a mateřskou školu.