Podhôľno-magurská oblast

Podhôľno-magurská oblast (slovensky Podhôľno-magurská oblasť, polsky Obniżenie Orawsko-Podhalańskie) je geomorfologická oblast Vnějších Západních Karpat na území severního Slovenska a jižního Polska.

Vnější Západní Karpaty, Podhôľno-magurská oblasť vyznačena červeně
Podhôľno-magurská oblasť
Obniżenie Orawsko-Podhalańskie
Levočské vrchy

Nejvyšší bod1314 m n. m. (Skorušina)

Nadřazená jednotkaVnější Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Stredné Beskydy, Beskidy Zachodnie, Východné Beskydy, Nízke Beskydy, Fatransko-tatranská oblasť
Podřazené
jednotky
Skorušinské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura, Levočské vrchy, Bachureň, Spišsko-šarišské medzihorie, Šarišská vrchovina, Oravská kotlina

SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
Polsko Polsko
PovodíOrava, Dunajec, Poprad, Hornád, Torysa
Souřadnice49°17′53″ s. š., 19°41′31″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dělí se (od západu k východu) na:

V polském geomorfologickém členění se toto území překrývá s makroregionem Obniżenie Orawsko-Podhalańskie, který se dělí na následující mezoregiony:

Nejvyšší hora oblasti je Skorušina ve Skorušinských vrších. Nejníže položená je severozápadní část oblasti, Oravsko-Nowotarská kotlina. Odvodňuje ji řeka Orava do Váhu a Dunajec do Visly. Skorušinské vrchy se táhnou souběžně s Oravou jihovýchodně od ní a končí za polskou hranicí údolím Černého Dunajce. Na polském území na ně navazuje oblast zvaná Podhalí. Skládá se z Gubalovského (Pogórze Gubałowskie, Palenica Kościeliska, 1183) a Bukovinského podhůří (Pogórze Bukowińskie, Cyrhla nad Białką, 1158). Dále na východ se toto horské pásmo vrací na území Slovenska a nese název Spišská Magura. Ta je z východu ohraničená Podtatranskou kotlinou a řekou Poprad. Celé toto pásmo dohromady tvoří polský mezoregion Pogórze Spisko-Gubałowskie (Spišsko-gubalské podhůří). Za řekou Poprad pak pokračují další vrchoviny ve slovenském vnitrozemí: Levočské vrchy, Bachureň a Šarišská vrchovina, severně od nich pak Spišsko-šarišské mezihoří.

Podtatranská brázda je úzký pás území, který se táhne souběžně se Spišsko-gubalským podhůřím jižně od něj a odděluje ho od Chočských vrchů a Tater. Začíná na Oravě v prostoru Dolného Kubína, pokračuje Zubereckou brázdou k polské hranici, dále na východ přes města Kościelisko a Zakopane a opět na slovenském území Ždiarskou brázdou, která odděluje Spišskou Maguru od Belanských Tater. Nadmořská výška činí většinou 750 až 1000 m. Většina potoků a říček, které brázdou protékají, si po krátké době proráží cestu vrchovinou k severu (Studený potok, Oravica, Černý Dunajec, Bílý Dunajec, Białka), případně k jihu (Kvačianka mezi Chočskými vrchy a Západními Tatrami), a tak brázda netvoří jednolité říční údolí. Výjimkou je Ždiarska brázda na východě, kudy protéká řeka Biela, přítok Popradu. Nejvyšším bodem je vrch Strednica (1129) ve Ždiarské brázdě.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.