Jablonská vrchovina

Jablonská vrchovina je jednotkou geomorfologického celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina a okrsku Rokytnická pahorkatina[2]. Jedná se o podlouhlou vrchovinu orientovanou ze severozápadu na jihovýchod. V severozápadním zakončení se nachází ohbí řeky Divoká Orlice v obci Nekoř, vrchovina se odtud táhne jihovýchodním směrem přes Mistrovice a Jablonné nad Orlicí a končí v prostoru bezejmenné kóty 507 m severozápadně od osady Kalhoty. Ze severovýchodu lemují Jablonskou vrchovinu svahy Orlických hor, konkrétně Pastvinské a Výprachtické vrchoviny. Na jihozápadě a západě pak sousední jednotky Podorlické pahorkatiny – Čermenská pahorkatina a Žamberské kuesty. Na severozápadě za Divokou Orlicí navazuje Kunvaldská pahorkatina.

Od severozápadu na jihovýchod:

• Homole (563 m) – východně od Nekoře
• Černý kopec (594 m) – západně od Sobkovic (nejvyšší vrchol Jablonské vrchoviny)
• U příčnice (542 m) – severně od Mistrovic
• Na židově kopci (575 m) – severně od Mistrovic (ve východním svahu sjezdovka)
• Blaškovský kopec (550 m) – východně od Mistrovic
• Nad Suticí (489 m) – jižně od Mistrovic

Na levém břehu Tíché Orlice se žádné významnější vrcholy nevyskytují.

Jablonská vrchovina spadá do povodí Orlice. Divoká Orlice, konkrétně vodní nádrž Pastviny II, tvoří její seveozápadní hranici, Tichá Orlice jí u Jablonného nad Orlicí protíná.

Bezprostřední okolí toků obou Orlic je chráněno v rámci přírodního parku Orlice. V přírodní rezervaci Sutice na pravém břehu Tiché Orlice je chráněna opuková stráň s vzácnou květenou, např. střevíčníkem pantoflíčkem.

Jablonskou vrchovinou procházejí a v Jablonném nad Orlicí se kříží silnice I/11 Praha – Ostrava se silnicí II/311 z Orlických hor do Lanškrouna. Údolím Tiché Orlice je vedena železniční trať Letohrad – Lichkov. Vrchovinu též protíná několik turistických tras, z nichž žádná pro ní nemá charakter hřebenovky. Nejvýznamnější z nich je červeně značená Jiráskova cesta.