József Szentiványi

Počátkem 20. století byl jedním ze zakladatelů Gemersko-Novohradského zemědělského spolku (Gömör-Nógradi Gazdaegyesület), který působil v okolí města Rimavská Sobota.[5]

Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění za maďarskou křesťansko-sociální stranu.[6] V červnu 1922 vystoupil z poslaneckého klubu maďarských křesťanských sociálů a stal se předsedou nově zřízeného poslaneckého klubu Maďarské zemské strany zemědělců a malorolníků.[7] Ta se roku 1925 přejmenovala na Maďarskou národní stranu.[8] Mandát obhájil za Maďarskou národní stranu v parlamentních volbách v roce 1925, kdy kandidoval na společné listině, kterou pro účel těchto voleb vytvořila Maďarská národní strana, Německý svaz zemědělců a Spišská německá strana.[9] Společný poslanecký klub těchto tří formací se ale neudržel a Szentiványi v říjnu 1927 přešel do samostatného klubu Maďarské národní strany.[10] V té době se ve straně začala projevovat proti Szentiványimu opozice z řad politiků nesouhlasících s jeho aktivistickým kurzem vstřícným vůči Československu.[11]

Byl zvolen i v parlamentních volbách v roce 1929, nyní za střechovou kandidátku, v níž se spojila Maďarská národní strana, Zemská křesťansko-socialistická strana a Spišská německá strana. Mandát obhájil i v parlamentních volbách v roce 1935.[12] Opět šlo o koalici Maďarské národní strany a Zemské křesťansko-socialistické strany. V roce 1936 se sloučily a vznikla Sjednocená maďarská strana.

V roce 1924 se uvádí jako předseda gemerského hospodářského družstva, gemerských sdružených spolků a svazu hospodářských spolků.[3] Profesí byl velkostatkářem. Dle údajů k roku 1935 bydlel v obci Behynce (součást města Tornaľa) na jižním Slovensku.[13] Poslanecké křeslo ztratil na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic Československa.[14]