Liptovský Ján

Liptovský Ján je obec na Slovensku v okrese Liptovský Mikuláš, ve které žije přibližně 1 100[1] obyvatel. V obci se nachází mnoho zajímavých staveb, zachovalo se zde například 13 kaštelů. Nejvýznamnějším místem obce je románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. V okolí byly nalezeny léčivé prameny. Díky nim zde vzniklo koupaliště; Kaďa.

Liptovský Ján
Liptovský Ján (uprostřed) z Nízkých Tater
Poloha
Souřadnice49°2′57″ s. š., 19°40′37″ v. d.
Nadmořská výška634 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresLiptovský Mikuláš
Tradiční regionLiptov
Liptovský Ján
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha67,8 km²
Počet obyvatel1 070 (2017)[1]
Hustota zalidnění15,8 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaJuraj Filo[2]
Vznik1327 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.liptovskyjan.sk
Telefonní předvolba044
PSČ032 03
Označení vozidelLM
NUTS510734
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec je východiskem cest do Jánské doliny. Nad obcí se tyčí hora Poludnica s výškou 1549 m. Nedaleko obce se také nachází vrch Smrekovica, který měří 1285 m.

Poloha obce

Obec leží v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater v nadmořské výšce 654 m n. m. Protéká jí říčka Štiavnica, která se vlévá do Váhu. Na severu sousedí s Beňadikovou a Uhorskou Vsí, na západě s Závažnou Porubou a Demänovskou Dolinou, na východě s Podturňou a Liptovskou Porúbkou a na jihovýchodě s Vyšnou Bocou. Jižní hranice katastru vede po hřebeni Nízkých Tater a je zároveň hranicí mezi okresy Liptovský Mikuláš a Brezno i Žilinským a Banskobystrickým krajem.

Historie

Část obce s gotickým kostelem

Rok 1200 je rokem první písemné zmínky, ta pojednává o modlitebně na místě dnešního kostela. Další zmínka se objevuje až v roce 1263, kdy král Béla IV. přenechává území dnešního Liptovského Jána Bohumírovi, synu Vavřince, a jeho šesti synům (Bodů, Mikuláš, Jan, Vavřinec, Dionýz a Bohumír II.). Ti se stali zakladateli zemanskych rodů v některých liptovských vesnicích: Svätojánských (Szentiványi), Baánovcov a Smrečániovcov (Szmrecsányi). Sám Bohumír později začal rýžovat zlato z potoka Bocianka a založil si soukromý hrad na vrchu Hrádek.

Jeden z kaštelů

V roce 1310 byl vypleněn kostel v Liptovském Jánu a byli z něj odneseny i majetkové listiny Ladislava IV. To dokazuje, že tento kostel musel být postaven již na konci 13. století. První zmínka o faře je v roce 1337.

V roce 1554 rodina Svatojánských založila zemanskou protestantskou školu v jedné ze svých kurií (v té době jich bylo pět). Učili na ní přední kazatelé a učitelé (např. Ján Mathesius a Jakub Spléni). Škola zanikla během povstání Františka II. Rákociho (tedy mezi lety 1705-1709), obnovena byla až v roce 1786 (po vzniku samostatného církevního sboru). V obci od konce 15. století existovala i římskokatolická škola, kterou finančně podporovala katolická větev rodiny Svatojánských.Tato škola zanikla po vzniku protestantské šlechtické školy a obnovena byla koncem 17. století. V roce 1633 se v Liptovském Jánu narodil Martin Sentiváni, významní profesor a vědec na Trnavské univerzitě .

V roce 1735 byl zrekonstruován katolický kostel a postaven nový hlavní oltář a v roce 1785 byl postaven artikulární kostel, který vyhořel v roce 1910. V roce 1808 byla zbořena stará věž, která sloužila jako zvonice.

V roce 1824 upadá těžba drahých kovů ve Svätojánskej Boci (dnes část Liptovského Jána), založené ještě Bohumírem v roce 1263 . V roce 1875 vypukla v Liptově cholera a zcela zaniklo svatojánské hornictví. V roce 1886 byla založena požární zbrojnice a spolek hasičů. V roce 1930 pak zemřel poslední člen rodu Svätojánských; Jozef Svätojánsky a jeho majetky byl prodán Československé republice. V roce 1971 byl postaven areál TJ Start.

Osobnosti

V obci se narodili:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Ján na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Juraj Filo je v seznamu. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.