Ivo Šanc

Vystudoval geologii se specializací na mineralogii a krystalografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1980 až 1991 byl zaměstnán jako výzkumný pracovník Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře, mezi roky 1991 a 1993 pak toto pracoviště vedl jako ředitel. V roce 1994 působil krátce jako manažer obchodu v akciové společnosti Sklárny Kavalier ve městě Sázava na Benešovsku.

Po odchodu z pozice kutnohorského starosty v září 1999 pracoval až do roku 2002 jako člen Mise OSN v Kosovu (UNMIK), kdy byl mezinárodním starostou kosovských měst Gnjilane a Priština. V roce 2003 se uvádí jako expert Rady Evropy v Kosovu pro otázky decentralizace veřejné správy. V letech 2004 až 2005 byl manažerem rozvojových projektů v akciové společnosti LESS Bohdaneč a v letech 2005 až 2006 ředitelem České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO). Mezi roky 2007 a 2010 se pak živil jako ředitel a jednatel pobočky španělské poradenské firmy Zabala CZ v Praze (projekty věda a výzkum EU).[1]

Ivo Šanc je ženatý, s manželkou Jarmilou mají dvě děti (syn David a dcera Zuzana). Žije v Kutné Hoře, konkrétně v části Žižkov. V letech 1996 až 2002 se angažoval jako člen správní rady Open Society Foundation pro ČR. Mezi jeho zájmy patří sport (aktivně volejbal, lyžování, cyklistika, paragliding), jazyky, cestování a památky, fotografování a řemeslné práce.[2]

V roce 1996 mu byla udělena Cena ministra životního prostředí za iniciaci a realizaci ekologických aktivit města Kutná Hora v letech 1995 až 1996.[3]

Ve volbách v roce 1994 byl jako člen ODS zvolen zastupitelem města Kutná Hora, když vedl kandidátku subjektu Koalice ODS, KDS.[4] Následně se stal starostou města. V ODS zastával pozici předsedy místního sdružení a člena krajské rady. Na konci roku 1997 však z ODS vystoupil a stal se členem nově vzniklé Unie svobody. Ve volbách v roce 1998 obhájil jako lídr Unie svobody mandát zastupitele města[5] a později i post starosty. Dne 14. září 1999 na funkci starosty rezignoval.[6] V roce 2001 potrestal soud desetitisícovou pokutou kutnohorského starostu Ivo Šance (tehdy Unie svobody) za to, že si se souhlasem radních, ale za zády zastupitelů vzal městské peníze a zaplatil s nimi své soukromé soudní výdaje ve výši necelých jedenácti tisíc korun.[7] Také ve volbách v roce 2002 obhájil zastupitelský mandát za US-DEU[8], ze strany však v roce 2004 vystoupil. Ve volbách v roce 2006 nekandidoval.

Do komunální politiky se vrátil po volbách v roce 2010, kdy jako nezávislý vedl kandidátku subjektu Šance pro Kutnou Horu. Uspěl a stal se zastupitelem[9] a vzhledem k vítězství subjektu, za něhož kandidoval, byl dne 10. listopadu 2010 zvolen i starostou města.[10] Ve volbách v roce 2014 post zastupitele obhájil, když jako nestraník za hnutí STAN vedl kandidátku subjektu Šance pro Kutnou Horu.[11] Ve funkci starosty však v listopadu 2014 skončil, když jej vystřídal Martin Starý.[12]

V krajských volbách v roce 2012 byl z pozice nestraníka za STAN zvolen na kandidátce subjektu TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj zastupitelem Středočeského kraje.[13] Ve volbách v roce 2016 post krajského zastupitele z pozice nestraníka za STAN obhájil.[14] Dne 18. listopadu 2016 byl zvolen radním kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství.[15] Po rozpadu koalice byl ale v říjnu 2017 z funkce odvolán.[16] Ve volbách v roce 2020 již nekandidoval.[17]

V celostátní politice působil v letech 1998 až 1999 jako místopředseda Unie svobody.[18][19] Za tuto stranu též kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 1998 ve Středočeském kraji, ale neuspěl (stal se druhým náhradníkem).[20] Když se hlasovalo ve vedení strany o obsazení mandátů ve druhém skrutiniu (obsazovaly se rozhodnutím strany po volbách), tak jej v tajném hlasování porazil Pavel Pešek, což vysvětloval tím, že zřejmě hrála roli i jeho větší zkušenost.[21]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 1996 kandidoval za ODS v obvodu č. 40 – Kutná Hora, ale neuspěl. Ve druhém kole ho poměrem hlasů 46,93 % ku 53,07 % porazil sociální demokrat Karel Floss.[22] Znovu se pokusil do Senátu PČR dostat ve volbách v roce 2004 jako člen US-DEU, ale získal jen 15,30 % hlasů a skončil na 4. místě.[23] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval ve volebním obvodu č. 40 – Kutná Hora potřetí, tentokrát jako nestraník za hnutí STAN.[24] Se ziskem 25,00 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž však prohrál poměrem hlasů 45,20 % : 54,79 % se sociálním demokratem Jaromírem Strnadem. Senátorem se tak ani napotřetí nestal.[25]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN v rámci subjektu Starostové a nezávislí – Vaše alternativa (tj. STAN a ALTER), ale neuspěl.[26] Do Evropského parlamentu se mu nepovedlo dostat ani ve volbách v roce 2014, tentokrát jako nestraníkovi za STAN v rámci Koalice TOP 09 a STAN.[27]