Ivan Sviták

Ivan Sviták (10. října 1925 Hranice20. října 1994 Praha) byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu.

PhDr. Ivan Sviták, CSc.
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1992  1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (1945-48)
KSČ (1948-64)
KAN (1968)
ČSSD (1990-)
LB (1992-)

Narození10. října 1925
Hranice
Československo Československo
Úmrtí20. října 1994 (ve věku 69 let)
Praha
Česko Česko
PříbuzníLeopold Sviták (dědeček)
Otakar Sviták (strýc)
Alma materUniverzita Karlova
VŠ polit. a hosp. věd
Profesepolitik, filozof, pedagog, spisovatel a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Jeho matka byla Jenovéfa Svitáková. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy (předtím od roku 1933 bydleli v Holoubkově u Rokycan). Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd (dnešní VŠE).[1] V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mlá­deže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ.[2]

V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS (Vratislav Effenberger, Petr Král, Stanislav Dvorský a další) [3]. Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko.[4] V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků (KAN).[5] V této době navázal kontakty s přípravným výborem obnovené ČSSD a veřejně podporoval vznik této nekomunistické levicové strany.[1][2]

Po srpnové okupaci roku 1968 emigroval ještě v srpnu do Rakouska a roku 1970 byl zbaven československého občanství (v roce 1971 pak v nepřítomnosti odsouzen za „poškozování důležitých zájmů ČSSR“ na osm let). V školním roce 1968/1969 získal (díky přímluvě Zbigniewa Brzezinského) stáž na Columbia University. V letech 1970–1990 působil v Kalifornii, kde pracoval jako hostující a od roku 1971 řádný vysokoškolský učitel v California State University v Chico. Zabýval se analýzou pokusů o reformnu komunistického systému, publikoval v exilových časopisech.[1][2]

V březnu 1990 se vrátil do Československa. V letech 1990–1992 opět pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Zpočátku se angažoval v obnovené ČSSD, ale pak se s ní rozešel. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za koalici Levý blok do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj). Byl členem Rady Levého bloku. Kriticky se vyjadřoval k politickému vývoji v ČSFR po roce 1990 a nadále prosazoval spojení demokracie a socialismu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][2][6][7]

Jeho strýcem byl Otakar Sviták, československý důstojník, dědem konstruktér Leopold Sviták.

Dílo

  • Lidský smysl kultury : eseje, Praha 1968
  • Dialektika moci, Kolín nad Rýnem 1973
  • Děvčátko s červenou mašlí : povídky a pohádky, Curych 1975
  • Nevědecká antropologie : dialectica modo bohemico demonstrata, Chico, Kalifornie 1984
  • The philosopher's stone: dialectica modo californico demonstrata, Chico, Kalifornie 1980 (český překlad 1985)
  • Národ na křižovatce : dialektika dějin, Praha 1989
  • Budoucnost bez komunismu, Praha 1990
  • Kulatý čtverec : dialektika demokratizace : úvahy a statě, články z let 1968-1969, Praha 1990
  • Ztracené iluze : výroční zpráva o sametové revoluci, Praha 1990
  • Cesta odnikud nikam, Praha 1991
  • Devět životů : konkrétní dialektika, Praha 1992

Knihy v češtině

  • Klasikové marxismu-leninismu o boji s náboženstvím, Orbis 1955
  • Dějiny filozofie (1953), Orbis 1957
  • Filozof zdravého rozumu (1957), ČSAV, 1963
  • Montaigne (1958), Orbis 1966
  • Sto tváří lásky (1960), Odeon 1968
  • Lidský smysl kultury (1964), Československý spisovatel 1968
  • Hlavou proti zdi (1968), Československý spisovatel, zabaveno 1969
  • Nevědecká antropologie (1959-67), Československý spisovatel, zabaveno 1969
  • President (1964), Profil, zabaveno 1969
  • Alternativní stanoviska (1965-67), Melantrich, zabaveno 1970
  • Nový horizont (1968), samizdat 1968
  • Nové obzory, dialektika realismu (1968-69), Columbia University N.Y.
  • Dialektika moci (1970), Index, Kolín nad Rýnem 1973
  • Dialektika pravdy (1973-1981), Index, Kolín nad Rýnem 1984

Cizojazyčné knihy

  • Verbotene Horizonte, Rombach : Freiburg, 1969
  • Parabel, Fischer : Frankfurt, 1970
  • Unwissenschaftliche Anthropologie, Fischer : Frankfurt, 1972
  • Man and His World, Dell : New York, 1970
  • The Czechoslovak Experiment, Columbia : New York, 1971
  • Montaigne, CSU : Chico, 1972

Odkazy

Reference

  1. Ivan Sviták [online]. phil.muni.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky)
  2. Ivan Sviták [online]. csds.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky)
  3. Adam Biro et [René Passeron, Dictionnaire général du surréalisme et ses environs, PUF, 1982, Paříž, 1987, autor hesla: Petr Král,str.394.
  4. Surrealistické východisko 1938-1968, čs. spisovatel, 1969. str. 102 a další.
  5. Ivan Sviták: Vaše nynější krize – Přednáška Ivana Svitáka v Klubu angažovaných nestraníků dne 18. dubna 1968 zveřejněná v týdeníku Student dne 30. dubna 1968 (uložena na blisty.cz, 29.4.08)
  6. Ivan Sviták [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky)
  7. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • INDEX, Společnost pro čsl. literaturu v zahraničí, Kolín nad Rýnem, Německo
  • Sto českých vědců v exilu. Encyklopedie významných vědců z řad pracovníků Československé akademie věd v emigraci. Příprava vydání Soňa Štrbáňová, Antonín Kostlán; Úvodní slovo Václav Pačes. Praha: Academia, 2011. 608 s. ISBN 978-80-200-1915-8. Heslo Ivan Sviták, s. 501–504. Autor hesla Jan Mervart.
  • Daňa Horáková, O Pavlovi, Torst 2020, str.232, ISBN 9788072155927

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.