Otakar Sviták

Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam Otakar Sviták (3. března 1894 Kopřivnice[1] – 26. srpna 1942 Berlín, věznice Plőtzensee) byl československý důstojník, legionář a odbojář, syn konstruktéra Leopolda Svitáka.

Otakar Sviták
Narození3. března 1894
Kopřivnice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1942 (ve věku 48 let)
Berlín-věznice Plőtzensee
Německá říše Německá říše
RodičeLeopold Sviták
PříbuzníIvan Sviták (synovec)
Civilní činnoststrojník
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál tech. zbr. sl. let. i. m.
Doba služby1914 - 1940
Sloužil Rakousko-uherská armáda (1915)

Československé legie (1917-1920)

Československá armáda (1920-1939)
Složkapěchota (1914 - 1920) letectvo (1920 - 1939)
VelelHlavní letecký sklad, Olomouc (1924-1927; 1927-1929)

3. oddělení /letecko-hospodářské/ III. odboru MNO (1929-1936)

4. oddělení /letecko-hospodářské/ III. odboru MNO (1936-1938)
VálkyPrvní světová válka, Ruská občanská válka, Druhá světová válka
BitvyBitva o Kyjev, Bitva o Bachmač
Vyznamenání Československý válečný kříž 1939 (1946 in memoriam)

Příbuzenstvo
otec Leopold Sviták
matka Jenovéfa Svitáková
synovec Ivan Sviták
manželka Jarmila Svitáková
syn Otakar Sviták
dcera Jarmila Svitáková

Životopis

Před druhou světovou válkou

Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.

Druhá světová válka

Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa) a byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.

Po druhé světové válce

V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.

Kariéra
1914100. pěší plukC. a k. polní armádakadet
191556. pěší plukC. a k. polní armádakadet
19179. střelecký plukČeskoslovenské legie v Ruskuporučík
1920letectvoČeskoslovenská armádakapitán letectva
1937technická zbrojní a hospodářská služba letectva československé armádyČeskoslovenská armádaplukovník
1939veleníIlegální Obrana národa---
1946in memoriamgenerál

Vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Válka.cz, Medaile za vojenské zranění

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.