Italská sociální republika

Italská sociální republika (italsky Repubblica Sociale Italiana), též obecně nazývána jako Republika Salò, byl loutkový stát utvořený Benitem Mussolinim a italskými fašisty dne 18. září 1943. Italská sociální republika se nacházela v severní Itálii a plně se opírala o podporu německé branné moci. Faktickým hlavním městem bylo Salò, lázeňské městečko u Lago di Garda). Zbývající část Itálie byla pod vládou Spojenců a vlády, která byla jmenována králem, nebo byla odstoupena Německu (Istrie, Trieste a Jižní Tyrolsko). Mussolini se po odvolání králem začal prezentovat jako odpůrce monarchie a socializátor. Ve vládě Italské sociální republiky zastával funkci Vůdce národa a ministra zahraničí. V dubnu 1945 se pokusil i s dalšími ministry Italské sociální republiky uprchnout do Švýcarska, ale byl zatčen a spolu se svou milenkou zastřelen.

Italská sociální republika
Repubblica Sociale Italiana
 
 
 
19431945  

vlajka

znak
Hymna: Giovinezza
Motto: Per l'onore d'Italia
geografie

Italská sociální republika v roce 1943
rozloha:
167 600 km²
nejvyšší bod:
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
26 600 000
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Italské království (fašistický režim)
Partyzánská republika Montefiorino
Republika Alba (1944)
následující:
Italské království

Organizace ozbrojených sil

Válečná vlajka Italské sociální republiky

Se souhlasem Adolfa Hitlera měla mít nová republika armádu o síle čtyř divizí (Esercito Nazionale Repubblicano) a jednotky Guardia Nazionale Repubblicana (národní republikánská garda), zformované z řad černých košil, carabinieri a bývalé koloniální policie, které měly na starost vnitřní bezpečnost. Pro boj s hnutím odporu byly zřízeny z řad fanatických fašistů Brigate Nere (Černé brigády), vedoucí po boku SS protipartyzánské operace.

Letecké útvary nacházející se na území sociální republiky byly reorganizovány do Aeronautica Nazionale Repubblicana. Během existence republiky se podařilo postavit po bok Luftwaffe celkem tři stíhací skupiny, jednu skupinu nosičů torpéd (v rámci námořnictva), bombardovací skupinu a několik transportních letek.

Republikánské námořnictvoMarina Nazionale Repubblicana byla oslabena tím, že většina plavidel Regia Marina využila chaosu během italské kapitulace a až na výjimky přešla na stranu Spojenců a další padly do rukou Němcům. Díky tomu bylo republikánské námořnictvo poměrně slabé – mělo čtyři torpédové čluny typu MAS, dva stíhače ponorek, pět miniponorek v severní Itálii a několik dalších pomocných plavidel. Italské miniponorky a torpédové čluny v Černém moři byly zařazeny do německo-rumunských námořních sil. Také italská plavidla v Egejském moři byla podřízena Kriegsmarine.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.