Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)

Dne 9. října 2004 vyhrál náčelník paštunského kmene Hámid Karzaj prezidentské volby a vznikla Afghánská islámská republika, ale země se vyrovnávala s problémy nadále. V následujících letech nabíral Tálibán znovu na síle a získal některé části země zpět pod svoji kontrolu, zatím co prezidentova moc se omezila pouze na oblast hlavního města, zbytek měli v moci vojenští velitelé. Od roku 2006 vliv Tálibánu rostl, což se projevovalo zvýšeným počtem atentátů, útoků a rostoucí mocí hnutí.

V květnu 2021 využil Tálibán příležitosti a zahájil rychlou ofenzívu,[8] když probíhalo stahování spojeneckých vojsk ze země, to mělo být původně dokončeno do 11. září 2021 (na dvacáté výročí útoků z 11. září 2001). Americké rozvědky varovaly před kolapsem afghánské armády.[9] Během června a července se podařilo Tálibánu obsadit významnou část území včetně venkově a vzdálenějších měst.[10] 6. srpnem zahájili tálibové rychlé dobývání hlavních měst provincií a dne 15. srpna nečekaně vstoupili do Kábulu. Během svého postupu se Tálibán prakticky nesetkal s významnějším odporem afghánské armády a zemi zcela ovládlo kromě údolí Pandžšír, které dobylo 5. září.[11]

Dne 19. srpna 2021 hnutí vyhlásilo vznik nového státního útvaru – Islámského emirátu Afghánistán,[12][13] aniž by dosáhlo mezinárodního uznání dalšími státy.[14] Z ústavního pohledu je režim monarchií, neboť došlo k recepci těch ustanovení monarchistické ústavy z roku 1964, které nebyly v rozporu s právem Šaría. Komise pro vypracování nové ústavy by měla vzniknout v roce 2022.