Nekonečný příběh

Kniha se zaměřuje na chlapce jménem Bastian Balthazar Bux, který v malém knihkupectví ukradne knihu s názvem Nekonečný příběh. Bastian většinou vystupuje jako čtenář příběhu jiného chlapce Átreje v zemi Fantázie – místa, kde se odehrávají příběhy lidské představivosti a setkávají se postavy z nich. Jak kniha pokračuje, vychází najevo, že někteří obyvatelé Fantázie jsou si vědomi Bastiana a že ten je klíčem k úkolu (zachránit Fantázii), o kterém zatím pouze čte. První část knihy je totiž v podstatě jen sledování cesty hrdiny Átreje. Skrz knihu se Bastian dostává do Fantázie a začíná tam hrát aktivní roli. Tak je zdramatizován zážitek „zachycení“ příběhem. V druhé polovině knihy se rozvíjí řada psychologicky bohatých témat: Bastian se musí vyrovnat s následky svých činů ve světě, který stvořil svými přáními, čelit své temné straně a vrátit se zpět do skutečného světa.

Hlavním tématem knihy je ozdravující síla představivosti – přežití světa Fantázie a skutečného světa je na sobě závislé.

• Átrej (německy Atréju)
• Bastian Balthazar Bux
• Dětská císařovna / Měsíčnice (německy Die Kindliche Kaiserin/Mondenkind)
• Falko, šťastný drak (německy Fuchur, der Glücksdrache)
• Gmork, vlčí tvor sloužící Nicotě
• Ygramul, pavoučice
• Morla, želva
• kamenožrout

• V německém originále stejně jako anglickém překladu se vyskytují dvě barvy písma: červená pro scény ze skutečného světa a zelená pro scény z Fantazie. V češtině (od Albatrosu) je to červená pro skutečný svět a černá pro Fantazii.
• V němčině každá z šestadvaceti kapitol začíná jiným písmenem v abecedním pořadí (A v první kapitole, B v druhé atd.). Celý německý titul zní Die unendliche Geschichte: Von A bis Z, tedy „Nekonečný příběh: Od A do Zet.“ Příslušné písmeno na začátku kapitoly se vyskytuje i v červenozelených obrázcích Roswithy Quadfliegové. Tyto obrazy naznačují osoby a události v příslušné kapitole. V úvodu tento formát chybí, začíná totiž zrcadlovým obrazem dveří v knihkupectví. V českém vydání od Albatrosu jsou obrázky s písmeny černobílé a na zvláštní stránce, nikoliv jako literála přímo v textu. České vydání však má o jedno písmeno navíc - CH. Kniha tak má o jednu kapitolu navíc, ale jde jen o rozdělení jedné kapitoly na dvě.[1]

Film Nekonečný příběh (v originále Die unendliche Geschichte) byl první adaptací románu a byl to nejdražší německý film v dosavadní historii. Do kin přišel roku 1984, režie se ujal Wolfgang Petersen, Bastiana hrál Barret Oliver, Noah Hathaway Átreje a Tami Stronach Dětskou císařovnu. Většinou se točilo v Německu, kromě scén s Barretem Oliverem, které vznikaly v Kanadě. Zpracovává jen první, dobrodružnější část knihy a končí v místě, kdy Bastian vkročí do světa Fantazie. Michael Ende byl výsledkem filmařské práce zděšen a snažil se soudně zabránit distribuci filmu, nebudou-li vystříhány scény, které nejvíce odporují poselství jeho knihy. Tento spor však prohrál, podařilo se mu dosáhnout jen odstranění svého jména z úvodních titulků:

• Jméno, které Bastian křičí téměř nesrozumitelně z okna, je „Měsíčnice“, jak se lze dozvědět z Endeho knihy.
• Ve filmu nezazní Bastianovo celé jméno, tedy Bastian Balthazar Bux.

Nekonečný příběh 2, který režíroval George T. Miller a kde hrál Bastiana Jonathan Brandis, měl premiéru roku 1990. Využívá množství témat z druhé části knihy, ale vypráví nový příběh. Bastian podléhá čarodějnici Xaídě, až mu zůstanou jen poslední dvě přání.

Nekonečný příběh 3, v němž se objevila budoucí hvězda Jack Black, je z roku 1994 a režíroval ho Peter McDonald. Jelikož Endeho kniha už byla vyčerpána, film pouze využívá známé postavy. Bastianův otec se znovu ožení a on tak dostává sestru.

Nekonečný příběh se stal inspirací i pro dva televizní seriály. Koprodukční animovaný seriál z roku 1996 vypráví Bastianova další dobrodružství ve Fantazii, zatímco kanadský hraný seriál z roku 2001 Tales from the Neverending Story ve 13 epizodách převyprávěl původní příběh. Česká televize vysílala hranou verzi pod českým názvem Nekonečný příběh.

V Německu se objevila i hra, balet a opera s názvem Nekonečný příběh. Hudbu k opeře i baletu napsal Siegfried Matthus.

• Ende, Michael. Příběh, který nikdy neskončí: pro čtenáře od 10 let. Překlad Milada Misárková. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987. 377 s.
• Ende, Michael. Nekonečný příběh. Překlad Eva Pátková. 1. vyd. s tímto názvem a v tomto překladu. Praha: Albatros, 2001. 395 s. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-00957-9.
• Ende, Michael. Nekonečný příběh. Překlad Eva Pátková. 2. vyd. Praha: Albatros, 2006. 395 s. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01702-4.
• Ende, Michael. Nekonečný příběh. Překlad Eva Pátková. 3. vydání s tímto názvem a v tomto překladu. V Praze: Albatros, 2015. 395 stran. ISBN 978-80-00-04150-6.

• Dílo Dílo:Nekonečný příběh ve Wikicitátech
• Stránky seriálu od Muse Entertainment Enterprises (anglicky)
• České fanouškovské stránky Nekonečného příběhu
• Fanouškovské stránky Neverending Story (anglicky)
• Symbolická interpretace Nekonečného příběhu, popis děje knihy a vysvětlení jeho možných psychologických aspektů