Hyády (hvězdokupa)

Poloha hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka.

Hvězdokupu přibližně kulového tvaru tvoří skupina několika stovek hvězd, které mají stejné stáří, místo vzniku, chemické složení a pohyb vesmírným prostorem.[4][8] Na obloze se nachází ve střední části souhvězdí a její nejjasnější hvězdy tvoří písmeno „V“ společně s rudým obrem, hvězdou Aldebaran, která ovšem není součástí hvězdokupy, protože leží blíže k Zemi (proto se zdá být výrazně jasnější) a na hvězdokupu se pouze promítá kvůli úhlu pohledu. 5° severovýchodně od hvězdokupy se nachází otevřená hvězdokupa NGC 1647.

Nejjasnější hvězdy ve hvězdokupě Hyády.

Čtyři nejjasnější členové hvězdokupy Hyády se vyvinuli jako hvězdy hlavní posloupnosti a nyní se nachází ve spodní části větve obrů.[9] Tyto hvězdy mají Bayerovo označení Gama, Delta¹, Epsilon a Théta Tauri a tvoří asterismus, který se běžně označuje za hlavu Býka.[9] Hvězdu Epsilon Tauri obíhá exoplaneta Epsilon Tauri b, což je plynný obr a první planeta nalezená v otevřené hvězdokupě.[10]

Nejjasnější hvězdou v Hyádách je Théta Tauri (θ Tauri). Je to dvojhvězda složená z oranžového obra (spektrálního typu K) a hvězdy spektrálního typu A. Théta2 je proměnná hvězda typu Delta Scuti a mění jasnost v rozmezí 3,35-3,42 mag v periodě 1,82 hodin. Celková jasnost této soustavy je 3,41 mag. Druhá nejjasnější hvězda Hyád je Epsilon Tauri (ε Tauri). Její arabský název je Ain, což znamená "oko" (Býka). Ain tvoří spolu s Aldebaranem oči Býka a má jasnost 3,54 mag. Gama Tauri (γ Tauri) bývá označována také jako Hyadum I. Je to oranžový obr typu K a má jasnost 3,65 magnitudy. Hyadum II je jiné označení pro hvězdu Delta Tauri. Je to trojhvězda složená z oranžového obra (Delta1), bílé hvězdy hlavní posloupnosti (Delta2) a bílého podobra (Delta3). Nejjasnější z této trojice, Delta1, dosahuje jasnosti 3,77 mag.

Stáří hvězdokupy se odhaduje na 625 milionů let.[4] Jádro hvězdokupy, ve kterém jsou hvězdy nejvíce zhuštěné, má poloměr 2,7 parseků (tedy průměr 17,6 světelných let) a celkový poloměr hvězdokupy je 10 parseků (průměr 65 světelných let).[4] Ovšem přibližně třetina potvrzených členů hvězdokupy se nachází daleko za tímto poloměrem v rozsáhlém halu hvězdokupy; tyto hvězdy pravděpodobně uniknou z gravitačního vlivu hvězdokupy.[4]

Následující seznam ukazuje členy hvězdokupy Hyády s magnitudou 4,5 a jasnější.[11]

Animace vlastního pohybu během milionu let pro 3D brýle (červenozelené nebo červenomodré)

Hvězdy v Hyádách jsou na těžké prvky bohatší než Slunce a další běžné hvězdy v jeho okolí, celková naměřená metalicita hvězdokupy je +0,14.[4]

Animace vlastního pohybu v rozsahu -/+ 300 000 years (zkřížený pohled)

Hvězdokupa Hyády má vztah k dalším skupinám hvězd v blízkosti Slunce. Její stáří, metalicita a vlastní pohyb se shodují s větší a mnohem vzdálenější hvězdokupou Jesličky[12] a trajektorie obou hvězdokup vychází ze stejné oblasti v prostoru, což naznačuje jejich společný původ.[13] Dalším společníkem hvězdokupy je hvězdný proud Hyád, velký soubor rozptýlených hvězd, které také sdílí podobnou trajektorii jako Hyády. Studie vydaná v roce 2011 zjistila, že přinejmenším 15 % členů hvězdného proudu Hyád má stejné chemické složení jako hvězdokupa Hyády.[14] Zhruba kolem 85 % členů hvězdného proudu však má odlišné stáří a metalicitu, a proto spolu nesouvisí; jejich společný pohyb je připisován slapovým jevům otáčející se galaktické příčky uprostřed galaxie Mléčné dráhy.[15] Mezi zbývajícími členy hvězdného proudu Hyád byla jako uniklý člen původní hvězdokupy Hyády určena hvězda Ióta Horologii, kolem které obíhá exoplaneta.[16]

Hyády nesouvisí ani s dalšími dvěma blízkými skupinami hvězd, Plejádami a hvězdným proudem Velké medvědice, které jsou také viditelné pouhým okem.

V řecké mytologii byly Hyády pěti dcerami Atlase a nevlastními sestrami Plejád. Po smrti jejich bratra Hyase byly jeho truchlící sestry proměněny ve skupinku hvězd, jejichž východ oznamoval začátek období dešťů.

Jelikož jde o hvězdokupu viditelnou prostým okem, byla známa již ve starověku. Zmínilo se o nich mnoho klasických autorů, např. již Homér roku 750 př. n. l. nebo Publius Ovidius Naso.[2] V 18. knize Illiady se hvězdy Hyád objevují spolu s Plejádami, Velkou medvědicí a Orionem na štítu, který Héfaistos vyrobil pro Achilla.[17]

V Anglii byla hvězdokupa známa jako "April Rainers" kvůli spojení s dubnovými dešti, jak se zpívá v lidové písni "Green Grow the Rushes, O".

Poprvé byla zapsána do katalogu pravděpodobně roku 1654 Giovannim Batistou Hodiernou a následně se objevila v mnoha atlasech hvězd 17. a 18. století. Charles Messier však Hyády v roce 1781 nezařadil do svého katalogu vesmírných objektů.[2] Postrádá tedy Messierovo označení, na rozdíl od mnoha dalších vzdálenějších otevřených hvězdokup, jako jsou M44 (Jesličky), M45 (Plejády) a M67.

V roce 1869 astronom R. A. Proctor zpozoroval, že mnoho hvězd velmi vzdálených od Hyád s nimi sdílí společný pohyb prostorem.[18] Lewis Boss roku 1908 poprvé rozpoznal, že jde o hvězdokupu. Podal zprávu o téměř 25 letech pozorování, čímž potvrdil předchozí předpoklad pohybové skupiny hvězd, kterou nazval proud Býka (dnes nazývaný hvězdný proud Hyád). Boss vydal nákres, který pohybu rozptýlených hvězd přisuzuje stejné místo původu.[19]

Ve 20. letech 20. století byl široce rozšířen názor, že Hyády sdílí stejné místo původu s hvězdokupou Jesličky,[20] protože Klein-Wassink roku 1927 poznamenal, že tyto dvě hvězdokupy spolu kosmicky souvisí.[21] Po velkou část 20. století se vědecký výzkum hvězdokupy soustředil na určení její vzdálenosti, modelování jejího vývoje, potvrzení či vyvrácení jejích možných členů a popis jednotlivých hvězd.

Všechny hvězdy se tvoří ve hvězdokupách, ale většina hvězdokup se rozpadne dříve než za 50 milionů let po skončení tvorby hvězd.[22] Astronomický výraz pro tento jev je "vypařování". Pouze velmi hmotné hvězdokupy, které obíhají daleko od galaktického jádra, mohou tomuto jevu dlouhodobě uniknout.[23] To se týká i hvězdokupy Hyády, která měla ve svém mládí pravděpodobně mnohem více členů. Odhady její počáteční hmotnosti jsou v rozsahu 800 až 1 600 hmotností Slunce (${\displaystyle M_{\odot }}$), z toho vyplývá ještě větší počet jednotlivých hvězd.[24][25]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hyades (star cluster) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hyády na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hyady v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Simbad – Hyades
• Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
• APOD (2000-09-29) September Sky
• APOD (2012-12-24) Hyades for the Holidays
• Distance to the Hyades undergraduate lab Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine – J. Lucey (University of Durham)