Husice andská
Husice andská (Chloephaga melanoptera) je středně velký druh vrubozobého ptáka. Vyskytuje se v Andách v Jižní Americe. Obvykle je řazena do rodu Chloephaga, existují ale názory, že by měla být přeřazena do rodu Neochen.[2]
Husice andská | |
---|---|
Husice andská | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | Neochen |
Binomické jméno | |
Chloephaga melanoptera (Eyton, 1838) | |
Areál rozšíření
| |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Husice andská je zbarvená do bíla, s výjimkou křídel a ocasu. Primární letky na křídlech jsou zbarveny do fialovo-černa. Ocas je také černé barvy. Zobák je růžový s černým lemováním. Oči jsou tmavě hnědé a jsou lemované červeným kruhem, nohy jsou zbarvené do červena. Délka těla je 70 – 80 cm. Ve zbarvení peří není mezi samci a samicemi žádný pohlavní dimorfismus. Samci váží 2,7 – 3,6 kg, samice jsou pak menší.[3]
Rozšíření a habitat
Obývají močály a jezera ve vysokých Andách, obvykle vysoko nad 3000 metrů nad mořem. Vyskytuje se v blízkosti travních porostů. V zimě sestupují do nížin.[4] Husice andské nalezneme od centrálního Peru po centrální Argentinu.[3] V Česku je uměle chová např. Zoo Plzeň, Zoo Olomouc či Zoo Tábor.
Chování a potrava
Husice andská je druhem, který se živí spásáním trávy, semeny nebo čerstvými vodními rostlinami. Husice obvykle žijí v párech nebo menších rodinných seskupeních. Nehnízdící ptáci zůstávají v hejnech po celý rok, zatímco hnízdící jedinci před hnízdící sezonou hejna opouštějí.[4]
Během hnízdění brání samec silně a poměrně agresivně své teritorium a hnízdo, a to s roztaženými křídly a nataženým krkem. Samice brání pouze samotné hnízdo. Husice andské nejsou dobrými plavci, do vody se uchylují pouze v případě nebezpečí a také s mláďaty a to ihned po jejich vylíhnutí.[3]
Rozmnožování
Hnízdění začíná v listopadu. Hnízdo si staví v mělkých prohlubních v blízkosti vody. Samotné hnízdo je vyrobeno z rostlinného materiálu. Někdy hnízdí husice andské také ve skalních štěrbinách. Samice klade 5 – 10 vajec. Inkubace trvá asi měsíc, vejce zahřívá samice, zatímco samec se pohybuje v blízkosti hnízda. Po vylíhnutí jsou mláďata opeřena do bíla s třemi načernalými pruhy na zádi. Jakmile se vylíhnou, přemisťuje se celá rodina na vodu, kde zůstane až do jejich 3 měsíců. Pár spolu zůstává po celý život. Husice jsou monogamní.[3]
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- www.museum.lsu.edu [online]. www.museum.lsu.edu [cit. 2016-02-17]. Dostupné online.
- DEL HOYO, Josep; ELLIOT, Andrew. Handbook of the Birds of the World vol. 1. [s.l.]: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 8487334105.
- STEVE, Madge. Guide des canards, des oies et des cygnes. [s.l.]: Delachaux et Niestlé, 1995. ISBN 2603013769.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu husice andská na Wikimedia Commons
- Galerie husice andská na Wikimedia Commons
- Taxon Chloephaga melanoptera ve Wikidruzích