Zoologická zahrada Tábor

Předešlá zahrada s názvem Zoologická zahrada Tábor-Větrovy vznikla v červenci roku 2011. Po finančních problémech skončila svoji činnost po čtyřech letech na jaře roku 2015. Navázala na ni Zoologická zahrada Tábor, a. s., ačkoli jinak je zcela novou společností s novým majitelem.

Zoologická zahrada Tábor byla znovuotevřena 30. června 2015.[3] Za první měsíc ji navštívilo 25 tisíc lidí.[4] Za celý rok 2016 přišlo do táborské zoologické zahrady přes 70 tisíc lidí. V roce 2018 ji navštívilo 83 tisíc lidí, což představovalo meziroční nárůst o deset procent[5].

Návštěvníci si mohou prohlédnout přes 380 zvířat více než sedmdesáti druhů, zhruba čtvrtinu přitom tvoří ohrožené druhy.[6] V provozu je také restaurace, která se nachází přímo v areálu zoo.

Zoologická zahrada Tábor se věnuje především ochraně ohrožených druhů. Již v současné době disponuje několika druhy zvířat, které patří podle mezinárodní úmluvy CITES mezi ohrožené (tygr ussurijský, medvěd baribal, medvěd hnědý, vlk arktický, makak jávský, tamarín žlutoruký, ara zelenokřídlý, kakadu molucký, amazoňan žlutokrký, čírka sibiřská, berneška rudokrká, puštík bradatý, sovice sněžní nebo výr velký).

V roce 2018 táborská zoologická zahrada získala v rámci Evropského záchovného programu EEP samce kriticky ohrožené fosy madagaskarské.[7] Účastí v tomto programu se ZOO Tábor oficiálně stala zoologickou zahradou spolupracující s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Šestiletý samec s malgašským jménem Masotra přicestoval do Tábora v květnu ze zoo v belgickém Olmenu. V roce 2018 byl v České republice chován pouze jeden pár těchto nevšedních šelem z Madagaskaru.

Začátkem roku 2018 do ZOO Tábor přivezli rok a půl starou samičku rysa karpatského ze zoologické zahrady v Chemnitzu. Samička byla umístěna do nového výběhu, který se nachází v dolní, lesní části zahrady. Do budoucna by měla vytvořit pár se samcem Petrem.[8]

Zoologické zahradě Tábor se daří odchovávat mláďata nejen ohrožených druhů. Mezi jedny z posledních přírůstků zahrady patří čtyři štěňata vlka arktického.[9] V roce 2018 se pak narodila mimo jiné mláďata sovice sněžní (Bubo scandiacus), emu hnědého (Dromaius novaehollandiae) či klokana Bennettova (Macropus rufogriseus fruticus).[10] V červnu 2018 se zubří samici Usjaně narodilo druhé mládě zubra evropského (Bison bonasus) v táborském chovu, samička Tara, která byla pod tímto jménem zapsaná do Mezinárodní plemenné knihy.[11]

Zoologická zahrada Tábor se na počátku roku 2016 rozhodla založit chov zubrů evropských a připojit se tak k celoevropským snahám zachránit tento živočišný druh, který kdysi hojně obýval i území dnešní ČR. Od konce února do začátku května 2016 zahrada vybudovala zcela nový půlhektarový výběh. ZOO Tábor se rozhodla chovat geneticky nejcennější takzvanou nížinou linii zubra evropského, která je nejvhodnější pro vypouštění do volné přírody. Dvě krávy tříletou Usjanu a pětiletou Uselinu, ZOO Tábor pro svůk projekt získala ze ZOO Norimberk a dvě roční krávy (Norma a Norisa) ze soukromého chovu Insel Usedom Wisentgehege v severním Německu. Během května 2016 byly všechny čtyři samice transportovány do Tábora. Chovný býk jménem Poczekaj přicestoval na konci listopadu 2016 ze soukromého chovu v Niepolomicích ležících poblíž polského Krakowa.

Chovné stádo bylo pečlivě sestaveno ve spolupráci s českými koordinátory chovů zubrů Mgr. Daliborem Dostálem a Mgr. Miloslavem Jirků, Ph.D. z České krajiny o. p., Biologického centra AV ČR a polskými koordinátory EBSB (Plemenné knihy zubrů evropských).

Primárním cílem táborské zoologické zahrady je odchov mláďat, která budou vypouštěna na vhodné lokality v rámci českých projektů návratu zubrů do volné přírody. Prvního mláděte se ZOO Tábor dočkala na konci roku 2017, kdy se narodilo první mládě – samec pojmenovaný podle města původu Tábor.[12] V červnu 2018 se zubří samici Usjaně narodilo druhé mládě zubra evropského (Bison bonasus) v táborském chovu, samička Tara, která byla pod tímto jménem zapsaná do Mezinárodní plemenné knihy.[11] Obě tato mláďata by měla být později ve spolupráci s odborníky vypuštěna do některé z přírodních rezervací.

V roce 2016 vyšla kniha Jak jsem zachránil zoo v Táboře autorů Evžena Korce a Filipa Sušanky, která popisuje záchranu této zoologické zahrady a stovek v ní chovaných zvířat.[13]

• 
  Provozní budova
• 
  Ara ararauna
• 
  Rys v Zoo Tábor
• 
  Medvěd v Zoo Tábor
• 
  Lvi v Zoo Tábor

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoo Tábor-Větrovy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky