Humprecht Czernin z Chudenic

Narodil se jako nejstarší syn zchudlého rytíře Diviše Czernina z Chudenic († po 1548). Jeho bratr Jan (nejstarší; asi 1549/1554–1558), který zastával úřad hejtmana Vltavského kraje a výběrčího královských daní, byl zakladatelem nedrahovické větve rodu. Ze všech sourozenců měli potomky právě jen Humprecht a Jan.

Veřejnou činnost zahájil nejprve ve funkci hejtmana Plzeňského kraje (1572–1573).[2][3] Kariéru udělal za vlády Rudolfa II. V letech 1576–1599 zastával úřad hejtmana Pražského hradu,[3] v letech 1576–1594 byl podkomořím králové,[4] to znamená, že se staral o příjmy z věnných měst. V letech 1593–1601 byl dokonce královským podkomořím.[3] Mimoto byl od roku 1574 přísedícím komorního a dvorského soudu, v letech 1580–1599 se uvádí jako rada královské komory a v letech 1582–1600 byl členem zemského soudu za rytířský stav.[5]

Na Chudenickém zámku se nachází Andělský pokoj, kde podle rodové legendy anděl Humprechtovi zvěstoval smrt a vyzval ho k účasti na mši v kapli sv. Wolfganga, která se nachází na vrchu nad Chudenicemi.[6] V kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích se dochoval jeho náhrobní kámen z pískovce. Pochází z roku 1601 a Humprecht je na něm vyobrazen v rytířské zbroji, nechybí ani latinský nápis s datem jeho úmrtí. Je umístěn ve stěně presbytáře, avšak původně kryl vstup do rodové hrobky. Zachoval se, protože byl poději zakryt novou podlahou.[7]

Po otci zdědil tvrz Chudenice s dvorem a ves. Tvrz nechal přestavět na renesanční zámek obdélného půdorysu. Za své zásluhy si 2. ledna 1592 vysloužil u císaře Rudolfa II. povýšení Chudenic na městečko s právem na znak, pečeť a tržní právo.[8] Konkrétně se směl pořádat roční trh na koně a dva trhy roční.[8] Humprecht byl také majitelem pusté vsi Bělýšov (Bělejšov) a Ohražensko. Dále vlastnil Kramolín, Slatinu a Trnčí. Od Jindřicha Mladoty z Jilmanic koupil městečka Poleň a Poleňku. V roce 1581 koupil od Kanických ves Bezpravovice, poté statek Únějovice. V roce 1590 koupil ves Kámen, která předtím patřila ke Švihovu. V roce 1593 se stal majitelem vsi Řakom s dvorem, lesem Doubravou a pustou vsí Pravětice.[1] Městečko Švihov s vodním hradem získal od věřitelů zadluženého Heralta Říčanského z Říčan roku 1598.[9]

Oženil se Ludmilou (Lidmilou) Kotzovou z Dobrše († 1583). Narodily se jim následující děti:[10]

• 1. Anna
• 2. Jan († asi 1599)
  • ∞ Lidmila Byšická z Byšic († 1601)
• 3. Jindřich († 1640) svobodný pán 1629, hejtman plzeňského kraje
  • 1. ∞ Kryzelda Kokorzowská z Kokorzowa († asi 1614)
  • 2. ∞ Veronika Čejková z Olbramovic
• 4. Adam († 1622)
  • Johanka z Lokšan († po 1622)