Chudenice (zámek)

Prvním známým příslušníkem rodu Černínů, kterému Chudenice patřily, byl Drslav z Chudenic připomínaný roku 1291 jako zemský soudce. Byl příslušníkem panského stavu, ale jeho potomci patřili až do sedmnáctého století do vladyckého stavu. Z nich jsou známi Černín a Kunrát z Chudenic, kteří u chudenického kostela roku 1358 založili kaplanství.[2] Již v té době nejspíše ve vesnici stála gotická tvrz.[3] První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1603,[3] kdy si Jindřich a Adam Černínové, synové Humprechta Černína (1525–1601), rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s řadou dalších vesnic připadly mladšímu Adamovi. Tvrz, kterou smlouva popisuje jako „tvrz Chuděnice od kamene dobře vystavenou s dvorem a štěpnicí velkou při tvrzi“,[2] již pravděpodobně měla podobu renesančního zámku.[3]

Přestože byl Adam Černín katolíkem, zúčastnil se na straně stavů stavovského povstání. Byl proto sice souzen, ale roku 1622 zproštěn obžaloby, a ještě téhož roku zemřel. Zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Zámek byl navíc někdy v té době vypleněn vojskem. Správy statku se vzápětí ujal Adamův bratr Jindřich, a staral se o ni až do roku 1629, kdy dospěl nejstarší Adamův syn Děpolt Protiva Černín. Mladší Děpoltův bratr Humprecht Diviš zemřel ještě za strýcova poručnictví a osudy ostatních bratrů jsou neznámé. Děpolt Protiva Černín zemřel 2. prosince 1660.[2]

Správu panství od té doby vykonávala za nezletilé děti vdova Anna Mandaléna Hrzánová z Harasova. Děti si panství rozdělily tak, že bratři Jan Heřman a František Maxmilián Černínové dostali po polovině Chudenic včetně tvrze, dvora a dalších vesnic. Druhý z nich však svůj podíl prodal v roce 1666 Janu Heřmanovi. Ten se však koupí a špatným hospodařením zadlužil tak, že nemohl platit ani daně. V roce 1678 proto místokomorník Petr Mikuláš Straka z Nedabylic provedl soudní odhad ceny zámku, který měl koupit svobodný pán Arnošt Vojtěch z Račína.[2] Ještě než k tomu došlo, vyplatil hrabě Humprecht Jan Černín pána z Račína, a získal tak chudenický zámek do majetku nedrahovské větve rodu. Zámek od té doby přestal sloužit jako panské sídlo. Stavitel Karel Balling vypracoval projekt, podle kterého byl zámek roku 1776 barokně[4] přestavěn na byty úředníků chudenického panství, ke kterému v polovině devatenáctého století patřilo 45 vesnic a městečka Chudenice a Švihov. Po zrušení poddanství z něj vznikl roku 1848 velkostatek, který Černínům zůstal až do roku 1945.[3]

Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Lesního úřadu, jehož zaměstnanci v něm také bydleli. V roce 1948 jej převzala obec Chudenice a začala jej využívat ke kulturním účelům. Kromě kina a knihovny v něm zřídila kuchyni jednotného zemědělského družstva, klubovnu Socialistického svazu mládeže a byty. Budova se zároveň stala sídlem Muzea Josefa Dobrovského, které v ní zřídilo muzejní a zámeckou expozici.[5]

Jižní křídlo s renesančními sgrafity

Renesanční zámek měl pravidelný půdorys s okrouhlými baštami ve třech nárožích. Z této stavební fáze se v interiéru dochoval takzvaný Andělský pokoj s klenbou z doby okolo roku 1600.[6] Průčelí jednopatrového východního křídla po stranách zdůrazňují ploché rizality s trojúhelníkovými štíty. Levým rizalitem vede průjezd do zámeckého dvora.[3] Dochovaná podoba zámku je výsledkem klasicistní přestavby.[4]

Součástí památkově chráněného areálu je také hradba bývalé tvrze a zámecký pivovar v budově čp. 165.[4]