Horní Sněžná

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1654.[1] V roce 1910 zde stálo 30 domů, v nichž žilo 146 obyvatel (všichni německé národnosti).[2] Byla zde škola a hostinec.

Horské louky slouží jako pastviny, otevírají se z nich daleké výhledy (na Knížecí stolec, Chlum, Křišťanov), od lavičky na louce mezi vrcholy Doupné hory jsou viditelné i Alpy. V prostoru bývalé osady Horní Sněžná se zachovaly velký kamenný kříž z roku 1888 a kovový křížek na kamenném podstavci z roku 1882. Na několika místech jsou patrné ruiny statků, zplanělé sady a kamenné tarasy. V blízkosti bývalé osady byl postaven televizní vysílač, který v současnosti slouží operátorům mobilních telefonů.[1]

Katastrální území Horní Sněžná má výměru 778,7 ha a nacházejí se v něm bývalé osady Horní a Dolní Sněžná a Nové Chalupy, vrcholy Křemenná, Doupná hora a Větrný. Dále sem zasahují národní přírodní památky Prameniště Blanice a Blanice a rostou zde 3 památné stromy: Buk v Horní Sněžné (500 let starý buk roste na hřebeni komunikace ze zaniklé osady Horní Sněžná, dosahuje výšky 14 metrů),[3] Klen Nové Chalupy (javor klen dosahuje výšky 25 metrů)[4] a Klen v Horní Sněžné (28 metrů vysoký klen roste u cesty na sever z křižovatky).[5]

Spisovatel Eduard Bass umístil rodiště hlavních postav svého románu Cirkus Humberto, otce a syna Antonína a Václava Karase do fiktivní obce Horní Sněžná, která se neshoduje s bývalou Horní Sněžnou (Oberschneedorf). Zatímco obyvatelstvo skutečného Oberschneedorfu byli Němci, Antonín Karas je Čech a obyvatelé Bassovy Horní Sněžné hovoří chodským nářečím,[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Sněžná na Wikimedia Commons
• Horní Sněžná na webu Zaniklé obce
• Katastrální mapa katastru Horní Sněžná na webu ČÚZK