Horní Bousov
Horní Bousov je vesnice, součást města Dolní Bousov v okrese Mladá Boleslav. Nachází se zhruba 2,5 km na sever od Dolního Bousova a 4,5 km na západ od Sobotky, při silnici I/16 ze Sobotky do Mladé Boleslavi (silnice dnes vede okolo vsi severním obchvatem).
| Horní Bousov | |
|---|---|
 socha svatého Jana Nepomuckého | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dolní Bousov |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′41″ s. š., 15°6′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 160 (2011)[1] |
| Katastrální území | Horní Bousov (6,34 km²) |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 294 04 |
| Počet domů | 65 (2011)[1] |
  Horní Bousov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 42480 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Prvotní osídlení v oblasti Horního Bousova se rozkládalo víc na sever, kde posud lze nalézt střepy a dokonce i pazourky. Až počátkem středověku, snad aby se ochránili před nepříjemnými větry, postavili obyvatelé několik obydlí na dnešním místě. Roku 1323 je první zmínka v písemných materiálech a nemluví o pokojných zemědělcích, ale o loupeživém vladykovi Ctiboru z Búsovce, který se zúčastní i dobývání hradu u Turnova. Je tedy možno diskutovat o původu názvu vesnice. Podle etymologických učebnic vzniklo od osobního jména Bohuš, zkráceně a lidově Bús. Analogicky lze mít za to, že ve 13. století Horní Bousov byl menší než Dolní a byl až do polovina 15. století nazýván zdrobněle Busovec. Patřil mezi 112 vsí, které měl ve vlastnictví hradišťský klášter. Před husitskými válkami nastává pomalý úpadek. Před jeho zničením a rozehnáním mnichů husity dne 30. dubna 1420 byl v klášteře vyšetřován Jan Hus. Po pádu kláštera největší počet vesnic uchvátil Jan Čapek ze Sán, který později smutně proslul v bitvě u Lipan. Zanedlouho však vládnou nad bousovskými poddanými kostečtí páni Zajícové z Hazmburka. Málokdo ví, že v této době pohusitské byli křižáci vzdáleni pouhých 6 km od Bousova (spálili tvrz Kněžmost a Solec) a také, že vojsko krále Jiřího z Poděbrad obléhalo dvakrát hrad Kost. Po třicetileté válce patřila Kost a s ní Horní Bousov do Frýdlantského vévodství Albrechta z Valdštejna. Z 18. století pochází nejstarší zachovaná památka v Horním Bousově, socha Jana Nepomuckého.[2]
Hornobousovský pivovar
V roce 1599 se „dvůr“ Horní Bousov a pivovar prodal pánu Oldřichovi Felixovi z Lobkovic za 1900 kop grošů českých, což bylo 1 milion 330 tisíc.[ujasnit] Pivovar býval tam, kde je dnes kravín „Klas“. Dodnes jsou tam hluboké sklepy, kde se uchovávalo pivo, aby mělo svoji správnou teplotu.
Pamětihodnosti
- Podstavec sochy sv. Isidora, při silnici na Dobšín (kulturní památka ČR)
- Socha sv. Jana Nepomuckého (kulturní památka ČR)
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Čerpáno z Hornobousovské kroniky č. 2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Bousov na Wikimedia Commons
- Horní Bousov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aplikace adresy na MVČR
- www.hornibousov.cz
Encyklopedické heslo Bousov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích