Homoľské Karpaty (geomorfologická část)

Homoľské Karpaty [1] je geomorfologická část Pezinských Karpat, podcelku Malých Karpat. [2] Leží v jižní polovině podcelku a zabírají území od Bratislavy po Doľany. [3]

Homoľské Karpaty (geomorfologická část)
StátSlovensko Slovensko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis
Hierarchie
Alpsko-himálajský systém → Karpaty → Západní Karpaty → Vnitřní Západní Karpaty → Fatransko-tatranská oblast → Malé Karpaty → Pezinské Karpaty → Homoľské Karpaty

Území se nachází v jihozápadní polovině Malých Karpat a zabírá celou jižní část podcelku Pezinské Karpaty. Tvoří jej hornaté území, které dosahuje na Velkej homoli výšku (709 m n. m.). Rozkládá se od okraje Bratislavy na jihu, po Dolanskou dolinu, přičemž na jihovýchodním okraji leží také města Modra a Pezinok. V rámci pohoří sousedí na severu Smolenickou vrchovinou, Bielymi horami a Kuchynskou hornatinou, na západě se Stupavským predhoriem, vše geomorfologickými částmi Pezinských Karpat. Západní okraj vymezuje Podmalokarpatská sníženina, geomorfologický podcelek Borské nížiny. Jihozápadním směrem pokračují Devínské Karpaty a jejich části Lamačská brána a Bratislavské predhorie. Jihovýchodní okraj lemuje Podunajská rovina, její část Šúr a Podmalokarpatská pahorkatina, patřící do Podunajské pahorkatiny. [2]

Západní část Pezinských Karpat odvádí vodu do Borské nížiny, která patří do povodí Moravy, východně situované oblasti patří do povodí Váhu a Malého Dunaje. Z množství potoků jsou nejvýznamnější Gidra, Stupavský potok a Vydrica.

Sídly na západním okraji území prochází silnice II / 501 ( Lozorno - Plavecký Mikuláš - Jablonica ) a I / 2 ( Malacky - Bratislava ), jihovýchodní okraj lemuje silnice II / 502 ( Smolenice - Pezinok - Bratislava ) a střední částí vede silnice II / 503 ( Malacky - Pernek - Pezinská Baba ). [3]

Chráněná území

Celá tato část pohoří je součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty. Z chráněného území jsou vyňaty pouze osídlené okrajové části. Zvláště chráněnými územími jsou zde národní přírodní rezervace Hajduch, přírodní rezervace Jurské jezero, Nad Šenkárkou, Strmina a Zlatá studnička, přírodní památka Limbašská vyvěračka, Rosslerův lom a Tisové skaly a chráněný areál Ssvatojurské hradiště . [3]

Turismus

Poloha Pezinských Karpat toto území předurčuje být turisticky atraktivním. Okrajové části zasahují na úpatí pohoří a velká část Homoľských Karpat tvoří tzv. Bratislavský lesní park. Oblast je vybavena hustou sítí značených stezek, do několika lokalit je možný přístup po silnici. Nejznámějšími středisky letní či zimní turistiky je horské sedlo Pezinská Baba s stejnojmenným lyžařským střediskem, lokalita Piesok - Zochova chata, Modra - Harmonie a okolí Kamzíka. Z památek zaujmou hrady Červený Kameň, Biely Kameň a hradiště Neštich.

Vybrané vrcholy

Značené stezky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homoľské Karpaty (geomorfologická časť) na slovenské Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
  3. mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.