Pezinské Karpaty

Nacházejí se ve střední a jižní části pohoří a zabírají asi dvě třetiny jeho celkové rozlohy. Odděluje Podunajskou a Borskou nížinu. Na západě Pezinské Karpaty lemuje Podmalokarpatská sníženina, na severovýchodě navazují Brezovské Karpaty a jihovýchodní okraj sousedí s Trnavskou pahorkatinou, podcelkem Podunajské pahorkatiny. Mezi Pezinkom a Bratislavou je jižním sousedem Podunajská rovina a v jihozápadní části navazují Devínské Karpaty.[1]

Podcelek se člení na tyto části:[1]

• Homoľské Karpaty
• Kuchynská hornatina
• Stupavské predhorie
• Biele hory
• Smolenická vrchovina
• Lošonská kotlina
• Plavecké predhorie
• Bukovská brázda

• Záruby (768 m n. m.), nejvyšší vrch pohoří
• Vysoká (754 m n. m.)
• Vápenná (752 m n. m.)
• Veľká homola (709 m n.m.)
• Kukla (564 m n.m.)[2]

Velká část území je součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty a nachází se zde několik maloplošných vzácných území, mezi nimi: Bratislavský lesní park, národní přírodní rezervace Hajdúchy, Hlboča, Kršlenica, Pohanská, Roštún a Záruby, přírodní rezervace Bolehlav, Buková, Čierna skala, Jurské jezero, Kamenec, Klokoč, Lošonský háj, Pod Pajštúnom, Skalné okno, Strmina, Vysoká a Zlatá studnička, přírodní památka Bukovina, Čertov žľab, Deravá skala, Driny, Limbašská vyvěračka a Tisové skaly a chráněný areál svatojurské hradiště.[2]

Blízkost Bratislavy a snadná dostupnost předurčuje tuto část Malých Karpat být vyhledávanou oddechovou a turistickou zónou. Hustá síť značených tras, více možností volnočasových aktivit, občerstvení, ale zejména hodnotné přírodní a historické lokality lákají množství turistů během celého roku. Územím vede souběžně červeně značená Cesta hrdinů SNP a Štefánikova magistrála, kterou křižují regionální a lokální trasy. Několik tras využívá i touto částí pohoří vedená Mezinárodní Mariánská turistická trasa.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pezinské Karpaty na slovenské Wikipedii.