Atlantik (klimatologie)

Atlantik je geologické (a také klimaticky určené) období středního holocénu charakteristické zejména nástupem vlhkého oceánského klimatu a také dalším oteplováním (ve srovnání s předchozím boreálem). V období ohraničeném přibližně lety 6500–4800 př. n. l.[1] (eventuálně 6000–3000 př. n. l.[2]) byly průměrné teploty ve střední Evropě asi o 3 stupně vyšší při podstatně vyšších srážkových úhrnech ve srovnání se současným klimatem. Proto je Atlantik označován jako holocénní klimatické optimum.[3] Analýza paleodat ale ukazuje, že maximum teplot nenastalo.[4]