Holetice (vojenský újezd Hradiště)

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Holota nebo Holeta. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Holoticz (1390), de Holeticz (1397), in Holecziczich (1484), Holotice (1523), Holoticz (1581), na Holoticzich (1594), na Holeticích (1603), Holeticze (1606, 1654 a 1787), Holetitz (1846) nebo Holetice a Holeditz (1854).[2] Podle místopisného lexikonu z roku 1852 se vesnice nazývala také Očedělice a pocházel odtud husitský hejtman Ojíř z Očedělic.[3] Antonín Profous však název Očedělice spojil s vesnicemi Horní a Dolní Záhoří.[4]

První písemná zmínka o Holeticích je z roku 1390, kdy vesnice patřila Václavu Chodovi z Holetic. O sedm let později byl majitelem Lithorius, syn Zvěsty z Holetic, jehož potomci ji drželi až do šestnáctého století.[3] Roku 1540 v Holeticích sídlil Jan Zumr z Herstošic. Panským sídlem ve vsi byla tvrz připomínaná poprvé roku 1484,[5] kdy zemřel tehdejší majitel Zvěst z Ejstebna. Zumrové vesnici roku 1606 prodali Adamu Štampachovi ze Štampachu (podle Rudolfa Anděla Asmanovi ze Štampachu[5]).[6] August Sedláček uvedl Asmana (Erasma) staršího ze Štampachu jako Adamova nástupce, který měl Holetice prodat majitelům Nepomyšli,[6] a to za 12 700 kop míšeňských grošů.[7] Ovšem podle jiné varianty dějin spojil Holetice s Nepomyšlí Kryštof Abraham Štampach,[5][7] aby o ně za účast na stavovském povstání přišel. Tvrz mohla zaniknout ještě předtím, protože v konfiskačním protokolu z roku 1622 není uvedena.[5] Konfiskační rozsudek však byl vynesen 13. června 1623,[7] a ve stejném roce byla tvrz zmíněna jako příslušenství Nepomyšli,[6] kterou koupil Heřman z Questenberka. Holetice potom k nepomyšlskému panství patřily až do roku 1850.[7]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo šest sedláků, několik chalupníků a jeden poddaný bez pozemků. Celkem obyvatelům vsi patřilo šestnáct potahů, osmnáct krav, 26 jalovic, jedna ovce, šest prasat a šest koz. Domy byly ve špatném stavu a hlavními zdroji obživy byly pěstování žita a chov dobytka.[7]

Vrchnost ve vsi měla poplužní dvůr, na kterém si odbývala většina poddaných své robotní povinnosti. Výjimkou byli sedláci vlastnící koně. Ti robotovali v Nepomyšli. Děti docházely do školy v Lukách. Tamní škola v Holeticích v letech 1875–1903 otevřela jednotřídní pobočku. Samostatnou školu měly Holetice až od roku 1904.[7]

Hlavním zdrojem obživy zůstávalo zemědělství, kterému se zde díky úrodné půdě dařilo, i přes nepříznivé klima. K drobným přivýdělkům patřilo pletení košů. Ze služeb byly ve vsi jen dva hostince a trafika a řemeslo provozovali dva ševci, dva řezníci a kovář. Pozemky panského dvora byly při pozemkové reformě rozprodány obyvatelům vsi a Herbersteinové zde od té doby měli jen samotný dvůr a lesy.[7]

Vzhledem k národnostnímu složení v roce 1938 odmítli muži z vesnice rozkaz k všeobecné mobilizaci, a před možnými důsledky se skrývali v lesích. Po druhé světové válce byla většina obyvatel vysídlena: počet obyvatel mezi lety 1945 a 1947 klesl z 218 na 29.[7]

Holetice zanikly v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště.[8] Na místě bývalé vsi se dochovaly zříceniny některých domů, které stávaly okolo čtvercové návsi, jejíž východní stranu zaujímal panský dvůr. U rybníka stojí torzo kaple.[7]

Holetice stávaly v katastrálním území Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru severně od Luk. Nacházely se se v nadmořské výšce okolo 690 metrů v údolí Albeřického potoka, který se vlévá do Lochotínského potoka a s ním do Velké Trasovky. Oblast leží v jižní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[9] Půdní pokryv v okolí tvoří převážně kambizem eutotrofní.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Holetice stály v mírně teplé oblasti MT3,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[11]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 288 obyvatel (z toho 137 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 286 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 246 obyvatel: dva Čechoslováky a 244 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[13]

Při sčítáních lidu v letech 1869–1930 Holetice byly obcí v okrese Žlutice.[15]