Hoko proměnlivý

Hoko proměnlivý (Crax rubra) je druh ptáka z čeledi hokovití (Cracidae) a rodu Crax. Popsal jej Carl Linné roku 1758. Dělí se na dva poddruhy: C. r. griscomi a C. r. rubra.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako zranitelný. Jedná se o nejčastěji chovaného hoka v zajetí.[3]

Hoko proměnlivý
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďhokovití (Cracidae)
Rodhoko (Crax)
Binomické jméno
Crax rubra
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

Starší české názvy druhu jsou hoko červený, hoko velký nebo hoko černý. Jako hoko černý se nicméně v novodobé literatuře označuje příbuzný Crax alector.

Výskyt

Hoko proměnlivý je ptákem neotropické oblasti, obývá především Střední Ameriku a severozápad Jižní Ameriky.[4] Poddruh C. r. rubra obývá oblast od východu Mexika přes země Střední Ameriky až do Kolumbie, zřídka do Ekvádoru. C. r. griscomi obývá pouze ostrov Cozumel blízko Mexika.[5] K životu dává druh přednost tropickým deštným lesům, někdy též mangrovníkovým porostům a sezónně suchým lesům, až do nadmořské výšky 1 900 m n. m., ale většinou žije v nížinatých oblastech.[4]

Popis

Samec (vpravo) a samice (vlevo)

Hoko proměnlivý je velký pták, jenž může u samců dosahovat výšky až 93 cm a vážit 4,3–4,8 kg.[5] Tělo na délku může měřit až 1 m, ocas je dlouhý. Zbarvení peří je u samců mimo bílého břicha a žlutého zobáku černé, samice můžou mít vícero barev, jsou buď černé nebo kaštanově zbarvené[6] a mají bílý krk a hlavu. Velcí samci mimo to vlastní velkou chocholku z peří na hlavě.[3]

Chování

Hoko proměnlivý žije v párech nebo malých skupinkách vedených samcem, který zároveň varuje ostatní v případě nebezpečí. Ptáci společně komunikují hlubokými zvuky, které připomínají chrochtání. Potravu hledají na zemi, živí se především plody, semeny a někdy rovněž drobnými živočichy, a to bezobratlými i obratlovci. Podobně jako kuřata v případě nebezpečí většinou neodletí, ale utečou pryč.[5] Samice klade mezi březnem a květnem vždy 2 vejce do hnízda složeného z větví a listí, které je ve výšce 3 až 6 m.[3] U mláďat probíhá vývin rychle a již po 20 dnech jsou schopna letu.[5]

Ohrožení

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je hoko proměnlivý veden jako zranitelný druh. V důsledku lovu a ztráty stanovišť jeho populace značně poklesla a celková velikost populace je odhadována na 6 700–40 000 dospělých jedinců.[4] Na ostrově Cozumel žije podle výzkumu v letech 1994 až 1995 odhadem asi 300 jedinců.[7] Odlesňování vlhkých a listnatých tropických lesů představuje hlavní hrozbu a vede k fragmentaci jednotlivých populací, jakož i zpřístupňování lesních oblastí lidem. Hoko proměnlivý je velkým druhem ptáka a má chutné maso, z tohoto důvodu je často pronásledováván lovci a pytláky. Komerční lov může vést až k vybití lokálních populací. V mnoha zemích jeho výskytu je hoko proměnlivý dnes chráněn,[5] ale v Belize je lov považován za legální.[4]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. POŘÍZ, Jindřich. hoko proměnlivý [online]. biolib.cz [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.
  3. BEJČEK, Vladimír; ŠŤASTNÝ, Karel; VERHOEF, Esther. Ptáci - velký obrazový průvodce. Překlad Martina Vojtová. 1. vyd. Praha: Rebo, 2009. 599 s. ISBN 978-80-255-0286-0. Kapitola Hrabaví a hoacinové, s. 108.
  4. Crax rubra (Great Curassow). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online.
  5. Great curassow videos, photos and facts - Crax rubra. ARKive [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Great Curassow (Crax rubra) [online]. Rainforest Alliance [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01.
  7. MARTÍNEZ-MORALES, Miguel Angel. Conservation Status and Habitat Preferences of the Cozumel Curassow. The Condor. 1999-01-01, roč. 101, čís. 1, s. 14–20. Dostupné online [cit. 2016-06-20]. DOI 10.2307/1370441.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.