Hodruša-Hámre

Nachází se v západní části Štiavnických vrchů v Hodrušském údolí na středním Pohroní v západním svahu někdejšího Štiavnického stratovulkánu, jehož erupce před 14–13 miliony let vytvarovaly území Štiavnických vrchů dnešního středního Slovenska[2] .

Rozprostírá se od úrovně řeky Hron, která teče západním směrem a při Žarnovici dosahuje nadmořskou výšku 212 m n. m., až po hřeben Štiavnických vrchů.

Celou Hodrušské-hámorskou dolinou protéká Hodrušské potok. Jeho délka je 13,5 km, pramení pod vrchem Tanád při Banské Štiavnici v nadmořské výšce 830 m n. m.

Podnebí přírodně, historicky a turisticky nejzajímavějších území obce je podmíněno zeměpisnou polohou Štiavnického pohoří, které klimaticky patří převážně do oblasti mírně teplého, vrchovitého a vlhkého podnebí s průměrnou roční teplotou 6 až 8 °C, v létě 18 až 24 °C av zimě od −2 do −10 °C.

Území obce má celkem 46,3 km², sestává ze tří katastrálních území: Banská Hodruša, Dolné Hámre a Kopanice.

Hodrušské Kalvárie z roku 1820

Obec Hodruša-Hámre vznikla v roce 1971 spojením dvou sousedících obcí v Hodrušské údolí – Báňské Hodruša a Dolních Hamrů, ke kterým byla r. 1980 připojena i dosud samostatná horská obec Kopanice. Všechny jsou známé především svou hornickou historií, původním prvotním zpracováním rud – (hutnictvím, železářství, zpracováním stříbra či strojírenstvím). První písemné zmínky o jednotlivých částech obce pocházejí z konce 13. a 14. století (Kopanice 1286, Banská Hodruša 1352, Dolní Hámre 1391).

Všechny zmíněné části jsou součástí banskoštiavnického stratovulkanického komplexu a jsou v podzemí vzájemně propojeny jednotlivými štolami, zčásti průchozími jsou i v současnosti.

V roce 1376 je Banská Hodruša doložena jako vnější část města Banské Štiavnice. Její takto formulovanou částí byla po správné stránce až do roku 1952, tedy plných 576 let.

V místních částech Dolní Hámre a Kopanice se obyvatelé kromě hornictví a zpracování vytěžené rudy věnovali také zemědělské výrobě. V Dolních Hámre od konce 19. století bylo i zpracování vytěženého stříbra v továrně Sandrik, kde se vyráběly hlavně stříbrné příbory a další předměty pro servírování, ale i bohatě tvarované ručně tepané čajové a kávové soupravy, mísy, sakrální předměty – kalichy, monstrance, svícny. Na světové výstavě v Paříži v roce 1900 získala továrna Sandrik pro tehdejší Uhersko stříbrnou medaili v kategorii „zpracování kovu“. Zvláštní uznání získala Mísa s nymfami[3]. Od roku 1902 při továrně působila i první učňovská škola – jejíž současnou pokračovatelkou je dnes Soukromá Střední Umělecká Škola[4] .

V obci je památková zóna.[5]

• Samuel Mikler (* 1835 – † 1909), pedagog a kněz
• Richard Osvald (* 1845 – † 1926), římskokatolický kněz, novinář, publicista, předseda Matice slovenské a politik
• Samuel Piltz (* 1888 – † 1951), důlní inženýr
• Emil Lukáč (* 1900 – † 1979), básník a překladatel
• Július Pázmán (* 1907 – † 1982), slovenský finančník
• Marta Černická-Bieliková (* 1920 – † 2002), herečka
• Emil Scheimer (* 1923 – † 2007), církevní hodnostář, charismatický kněz

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hodruša-Hámre na slovenské Wikipedii.

• Seznam kulturních památek v obci Hodruša-Hámre

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodruša-Hámre na Wikimedia Commons
• Stránka obce^{[nedostupný zdroj]}
• Http://panoramy.sme.sk/panorama/855/banska-hodrusa-banicka-klopacka/?pr=857&p=858
• Http://panoramy.sme.sk/panorama/855/hodrusa-hamre-banska-hodrusa-pohlad-na-historicku-cast-obce-farsky-kostol-sv-mikulasa-a-evanjelicky-/? pr = 860 & amp; p = 866
• Http://panoramy.sme.sk/panorama/855/banska-hodrusacintorin-a-kostol-sv-petra-a-pavla/?pr=856&p=859