Hjortspringská loď

Hjortspringská loď (dánsky Hjortspringbåden) je plavidlo ve tvaru velké kánoe pocházející ze skandinávské předřímské doby železné. Byla postavena v období 400 až 300 př. n. l. Trup lodi a další pozůstatky byly nalezeny a vyzvednuty v letech 1921 až 1922 z bažiny Hjortspring Mose na dánském ostrově Als.[1] Tato loď je nejstarším nálezem dřevěné prkenné lodi ve Skandinávii a velmi se podobá tisícům lodí vyobrazených na petroglyfech datovaných do severské doby bronzové, jež jsou nalézány po celé Skandinávii.[2]

Rekonstrukce zbytků Hjortspringské lodi v Národním muzeu v Dánsku v Kodani

Okolnosti nálezu
Petroglyfy s vyobrazením lodí datované do severské doby bronzové

V okamžiku nálezu se v lodi nacházelo množství zbraní a brnění včetně 131 štítů keltského typu, 33 zručně zhotovených středových štítových kování, 11 jednostranných železných mečů a několik zbytků kroužkového brnění. Dva z mečů byly úmyslně ohnuty, což byla praxe spojená s rituály doby železné. Čepel nejdelšího meče dosahovala délky 43,5 cm. Nález obsahoval také misky, kovářské náčiní a další předměty denní potřeby. Vzhledem k okolnostem nálezu bylo potopení lodi v bažině interpretováno jako úmyslná votivní oběť.[3] Tato domněnka byla posílena přítomností rozřezaného koňského těla, které se v době pohřbu nacházelo pod lodí společně s jehnětem, teletem a dvěma psy.

V roce 1922 byly části lodi konzervovány glycerolem, kamencem, voskem a lakem podle tehdejšího stavu znalostí. Vzhledem k tomu, že byla loď následně uložena ve sklepě, se dřevo postupně rozpadalo v důsledku hygroskopických účinků krystalků kamence. Aby se zastavil jejich rozpad, musely být dřevěné části v letech 1966 až 1979 dále konzervovány polyethylenglykolem (PEG).

Další části lodi byly nalezeny při následných vykopávkách v roce 1987. Radiokarbonová datace tří předmětů pocházející z tohoto dodatečného výzkumu ukázala, že se do bažiny dostaly v období 350 až 300 př. n. l.

Ze stejného období bylo v Dánsku objeveno mnoho hrobů s podobnou pohřební výbavou a obětovanými koňmi, psy, jehňaty, kravami a dalšími zvířaty i lidskými oběťmi.[4][5][6][7]

Popis lodi
Rekonstrukce lodi z roku 1988

Konstrukce

Hjortspringská loď byla dřevěná loď s klinkerovou obšívkou dlouhá přes 19 metrů. Vnitřní délka byla 13,6 metrů a loď byla široká 2 metry. Vážila odhadem 530 kg, takže jí posádka mohla snadno přenášet.[2]

Byla vyrobena z lipového dřeva, které je sice méně odolné než dubové dřevo, které bylo většinou používáno, zároveň je ale výrazně lehčí, což přispělo k flexibilitě. Vzhledem k nepřítomnosti vesel a stěžně, byla loď poháněna celkem dvaceti pádly, což potvrdila i rekonstrukce lodi. Na přídi a zádi byly dva kmeny které výrazně vyčnívaly, připomínaly zobáky a dávaly hjortspringské lodi typický vzhled lodí ze skalních rytin z doby bronzové ve Skandinávii.[8]

Dno lodi tvoří široká kýlová deska se dvěma dalšími prkny na obou stranách lodi a tvořící tak klinkerovou obšívku. Celkem pět prken je vyrobeno z několik centimetrů tlustého lipového dřeva, které v nejtenčí části mělo tloušťku 15 mm. Všechny části byly spojeny lýkovými lany. Spoje a švy byly utěsněny pryskyřicí. Kvůli vyztužení bylo uvnitř lodi deset žeber z lískových větví.[8]

K nevýhodám této lodi patřila její výška, která dosahovala 70 cm a s ní související diskutabilní způsobilosti k plavbě a relativně malému užitečnému zatížení vzhledem k velikosti lodi. Velkou výhodou byla její hmotnost, která ji zajišťovala dobrou manévrovatelnost v obou směrech a možnost dosahovat vysoké rychlosti.

Vysoká řemeslná zručnost s jakou byla loď vytvořena naznačuje, že metody konstrukce použité při její výrobě jsou výrazně starší než samotná loď.[8]

Vývoj tohoto typu lodi

Vodní plavidla tohoto stylu a konstrukce byly stavěny a používány nejméně do 3. století n. l. V pozdějších nálezech se čím dál častěji objevují kovové nýty a konstrukce dříku byla zjednodušena do jediného zakřiveného tvaru, který se rozšiřoval a zužoval směrem ven z trupu. Většina zásadních metod konstrukce lodí, jež byly použity při stavbě této lodi, přetrvala i do vikingské éry. Pokračování tohoto vývoje lze vidět i v nálezech lodí v Halsnøy (200 n. l.), Nydam (300–400 n. l.), Sutton Hoo (600–700 n. l.) a Kvalsundu (690 n. l.).[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hjortspring boat na anglické Wikipedii a Hjortspringboot na německé Wikipedii.

  1. Thorkild Ramskou (1965). Danmarks oldtid. Guides to the National Museum. Kodaň. s. 43 OCLC 43695721 Dostupné online (dánsky)
  2. ASINGH, Pauline. Grauballemanden: portræt af et moselig. [s.l.]: Gyldendal A/S, 2009. 252 s. Dostupné online. ISBN 978-87-02-05688-4. S. 195. (dánsky)
  3. Thomas Dickson (2009). Dansk design. Gyldendal A/S. s. 31–32. ISBN 978-87-02-07768-1
  4. P. V. Glob; Rupert Bruce-Mitford (trans.) (1969). The Bog People: Iron-Age Man Preserved. London: Faber and Faber Ltd. s. 185–86. OCLC 1014843010
  5. Flemming Kaul (1988). Da våbnene tav: Hjortspringfundet og dets baggrund (dánsky). Copenhagen: Danish National Museum ISBN 9788717060234
  6. Klavs Randsborg (1999). "Into the Iron Age: A Discourse on War and Society". In John Carman; Anthony Harding (eds.). Ancient Warfare: Archaeological Perspectives. Stroud: Sutton. s. 191–202. ISBN 9780750917957
  7. Klavs Randsborg (1996). Hjortspring: Warfare and Sacrifice in Early Europe. Århus: Århus University Press. ISBN 9788772885452
  8. Arne Emil Christensen (1968). Boats of the North: A History of Boatbuilding in Norway. Norsk kulturarv. 2. Oslo: Det Norske Samlaget. s. 18–20. OCLC 964234377
  9. A. W. Brøgger; Haakon Shetelig; Katherine John (trans.) (1951). The Viking Ships: Their Ancestry and Evolution. Oslo: Dreyers Forlag. s. 48–60. OCLC 464543657

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.