Historické památky Novgorodu a okolí
Historické památky Novgorodu a okolí (rusky Исторические памятники Новгорода и окрестностей) je souhrnný název, pod kterým UNESCO roku 1992 zaneslo na seznam světového dědictví středověké architektonické památky města Novgorod (od roku 1999 Veliký Novgorod).
Historické památky Novgorodu a okolí | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() | |
Smluvní stát | ![]() |
Souřadnice | 58°31′30″ s. š., 31°16′30″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iv, vi |
Odkaz | 604 (anglicky) |
Oblast | Evropa |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1992 (16. zasedání) |
Význam
Město Novgorod, poprvé písemně zmiňované již v 9. století, leželo na obchodních cestách směřujících z Pobaltí a Skandinávie do střední Asie a Byzantské říše.
Historické památky Novgorodu a okolí mají přímou souvislost s formováním Kyjevské Rusi v 9. - 10. století. Městská aristokracie, která vládla městské republice skrze lidové shromáždění věče, pozvala ze Švédska dynastii Rurikovců, která vládla ruským zemím více než 700 let.
Díky místním archijerejům se Novgorod stal jedním z nejstarších a nejdůležitějších center ruského umění a ruské kultury vůbec. Nejstarší ruské staroslověnské rukopisy (11. stol.) vznikly právě v Novgorodu, včetně vlastní historiografie (12. století) a prvního kompletního překladu Nového a Starého zákona do staroslověnštiny. Novgorod je místem zrodu architektonického stylu staroruských kamenných staveb a také jedné z nejstarších ruských malířských škol. Působil zde například Theofanés Řek, učilel slavného ikonopisce Andreje Rubleva.
Většina historických památek je spojena s Novgorodskou republikou (12. - 15. stol.), která byla sama o sobě unikátním fenoménem středověkého Ruska.
Mimořádné archeologické a kulturní vrstvy Novgorodu z 10. - 17. století zahrnují území okolo 347 ha a sahají do hloubky 7-8 m. Unikátní jsou tím, že díky vlhkému prostředí a nepřístupu vzduchu uchovávají také organické materiály.
Kritéria pro zápis na seznam světového dědictví
- Kritérium I: Významné kulturní centrum, místo zrodu architektonického stylu staroruských kamenných staveb a jedné z nejstarších ruských malířských škol. Město Novgorod ovlivnilo vývoj ruského umění ve středověku.
- Kritérium IV: Vzhledem k velkému množství dochovaných památek v Novgorodu je město doslova galerií ruské architektury středověku a pozdějších období (11. - 19. století). Tyto památky samy o sobě ilustrují vývoj ruského stavitelství.
- Kritérium VI: Novgorod byl jedním z hlavních center ruské kultury a duchovnosti, což dokládají jeho památky a jiné poklady.[1]
Přehled objektů
Číslo | Obrázek | Český název | Původní název |
---|---|---|---|
604-001 | ![]() |
Novgorodský dětinec a přilehlá část města | Новгородский Детинец с прилегающей частью города |
604-002 | ![]() |
Jaroslavův dvorec, Znamenský chrám a přilehlá část města | Ярославово Дворище, Знаменский собор и прилегающая часть города |
604-003 | ![]() |
Zvěrin-pokrovský klášter a okolí | Зверин-Покровский монастырь и окрестности |
604-004 | ![]() |
Klášter svatého Antonína | Антониев монастырь |
604-005 | ![]() |
Chrám narození Páně na Krásném poli | Церковь Рождества Христова на Красном поле |
604-006 | ![]() |
Chrám Spas na Něredici | Церковь Спаса на Нередице |
604-007 | ![]() |
Zbytky Chrámu Zvěstování na hradišti | Остатки церкви Благовещения на Городище |
604-008 | ![]() |
Peryňská poustevna | Перынский скит |
604-009 | ![]() |
Klášter svatého Jiří | Юрьев монастырь |
604-010 | ![]() |
Chrám svatého Jana Almužníka na Mjačině a Chrám Zvěstování na Mjačině | Церковь Иоанна Милостивого на Мячине и Церковь Благовещения на Мячине |
604-011 | ![]() |
Chrám Petra a Pavla na Sýkorčím vrchu | Церковь Петра и Павла на Синичьей горе |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Исторические памятники Новгорода и окрестностей na ruské Wikipedii.
- CENTRE, UNESCO World Heritage. Historic Monuments of Novgorod and Surroundings. whc.unesco.org [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky)