Glareanus
Glarean či Glareanus, vlastním jménem Heinrich Loriti, též Loritis, Loritti nebo Loretti (* 28. února nebo 2. června 1488, Mollis, Kanton Glarus—27. nebo 28. března 1563, Freiburg im Breisgau) byl švýcarský hudebník, muzikolog, lyrik, učitel, filolog, historik, geograf, matematik, humanista a pansofista.
Glareanus | |
---|---|
Narození | 1488 Mollis |
Úmrtí | 28. března 1563 (ve věku 74–75 let) Freiburg im Breisgau |
Alma mater | Universitas Studii Coloniensis |
Povolání | básník, muzikolog, hudební teoretik, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, historik, hudebník, filozof a geograf |
Zaměstnavatel | Freiburská univerzita |
Nábož. vyznání | katolicismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Latinské jméno poukazuje na jeho původ v kantonu Glarus. Po získání základního vzdělání v Bernu a u Michaela Rubella v Rottweilu, studoval ve Vídni a u Matthiase Aquensia v Kolíně nad Rýnem. Zde se v roce 1512 získal titul magistra a v roce 1512 byl za své oslavné verše na císaře Maxmiliána oceněn titulem Poeta Laureatus.
Když se rozhořel spor Johanna Reuchlina s kolínskými dominikány, postavil se Glarean na stranu Reuchlina. V roce 1514 přesídlil do Basileje, kde byl v kontaktu s knihtiskaři Johannem Frobenem a Heinrichem Petrim a učenci Erasmem Rotterdamským a Oswaldem Myconiem až do roku 1529 jako vedoucí studentské koleje. Mezitím pobýval také v Pavii (1515) a Paříži (1517–22).[1] V Basileji se roku 1516 setkal se svým žákem a pozdějším přítelem Aegidiem Tschudim.
Jelikož ho, podobně jako Erasma Rotterdamského, rušilo ustupování klasických studií před náboženskými otázkami, dostával se ve svých vědeckých úvahách do stále ostřejšího rozporu s reformací a v roce 1529 po jejím zavedení v Basileji, odešel jako profesor poetiky do Freiburgu. Tam až do své emeritury v roce 1560 přednášel poetiku, dějiny a geografii.
Glareanův přínos v oblasti hudební teorie prostřednictvím spisu Dodekachordon z roku 1547 byl v rozšíření systému autentických středověkých modů o jónskou a aiolskou stupnici, ze kterých se vyvinul pozdější dur-mollový systém, který v západní hudbě převládal přibližně od roku 1700 do počátku 20. století.
Glareanova cena
10. července 2007 Švýcarská hudebněvědná společnost poprvé udělila Glareanovu cenu ve výši 10 000 švýcarských franků. Nové vědecké ocenění je udělováno každé dva roky a jejím smyslem je uznání za výzkumnou práci badatelů. V mezidobí mají být oceněni mladí badatelé, taktéž částkou 10 000 franků. Prvním laureátem Glareanovy ceny je Reinhard Strohm z Oxfordské univerzity.
Reference
- Hans Ulrich Bächtold: Glarean, Artikel im HLS
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Glareanus na Wikimedia Commons