Hans Damm

Narodil se v Želeči na Žatecku. Studoval německou univerzitu v Praze, kde roku 1883 získal titul doktora práv. Převzal správu statku Nové Sedlo od svého otce Johanna Damma (zemřel roku 1901). Zapojil se do veřejného a politického života. Byl zvolen do okresního zastupitelstva v Žatci a stal se i okresním starostou.[3]

Na přelomu století se zapojil i do zemské politiky (podle jiného zdroje byl zemským poslancem již od roku 1891[3][4]). V volbách v roce 1901 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Politicky se uvádí coby člen Strany ústavověrného velkostatku.[5] Mandát obhájil ve volbách v roce 1908, opět za velkostatkářskou kurii.[6]

Již koncem 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za velkostatkářskou kurii v Čechách. Poslanecké křeslo obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Čechy 113 (Žatec, Chomutov, Hora sv. Šebestiána[3]). Usedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci reprezentoval Německou agrární stranu. Mandát získal za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911,[7] když porazil v užší volbě německého sociálního demokrata Josefa Bartha.[3] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako majitel statku.[8] Působil jako předseda klubu německých agrárníků na Říšské radě.[3]

Podílel se na založení Německé agrární banky pro Rakousko v Praze a byl prezidentem její správní rady. Zastával též funkci předsedy dozorčí rady Německého hospodářského ústředního svazu (Zentralverband) v Praze.[3]

Zemřel v srpnu 1917 na léčebném pobytu ve Františkových Lázních.[3]