Hřib žlutý

• Boletus junquilleus (Quél.) Boud.[1][2] 1906
• Boletus pseudosulphureus Kallenb.[2] 1923
• Boletus pseudo-sulphureus Kallenb.[3]
• Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) Bon[1] 1985
• Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) J.A. Muñoz 2005
• Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen[1] 1991
• hřib kovář žlutý[1]
• hřib modrožlutý[3]
• hřib slámožlutý
• hřib žlutý[1][2]

Makroskopické i mikroskopické znaky s výjimkou barvy povrchu plodnice jsou identické s hřibem kovářem. Stejně jako u kováře dužina po rozříznutí nebo poškození intenzivně modrá až modrozelená.

Oproti hřibu kováři chybí červený pigment, takže je celá plodnice zbarvená různými odstíny žluté.

Klobouk 50 – 160 mm široký, plstnatý, za vlhka může být mírně slizký. V mládí je sírově až citronově žlutý, později zelenavě žlutý, někdy s oranžovým nebo červenavým nádechem.[4]

Rourky a póry citronově až sírově žluté, po poškození intenzivně modrají.[4]

Třeň je zbarvený podobně jako klobouk, případně světleji. Nemá síťku a je jemně plstnatý a vločkovitě tečkovaný.[4]

Objevuje se na stanovištích hřibu kováře, tzn. od nížin do podhůří, v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, především bod duby, buky a smrky. Fruktifikuje od července do září.[1]

První doložený nález na území bývalého Československa pochází z lesa Horní Kapánsko u Čejkovic (okres Hodonín), což byla ještě v roce 1961 jediná známá lokalita v ČSSR.[5] Starší prameny uvádějí dále výskyt v Podkrkonoší, jižních Čechách a na jižní Moravě. Novodobě se vyskytl např. u Hnátnice na Orlickoústecku.[6]

V rámci chráněných území České republiky byl hřib žlutý popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

• Jizerské hory (Liberecký kraj)

Plodnice v místě otlaků výrazně modrá.

Připadá v úvahu záměna s xanthoidními formami barevných modrajících hřibů, případně se žlutě zbarvenými modrajícími druhy:

• hřib kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor) - není zcela žlutý (převládají odstíny oranžové, červené)
• hřib satan hlohový (Boletus satanas f. crataegi) - roste na stanovištích satanu (vápenitý podklad, listnáče)
• hřib koloděj prvosenkový (Boletus luridus f. primulicolor) - síťka na třeni, pod listnáči
• hřib šumavský (Boletus gabretae) - síťka na třeni, pod smrky ve vyšších polohách
• hřib medotrpký (Boletus radicans) - bílý případně šedobéžový klobouk, hořká dužina
• hřib modračka (Boletus pulverulentus) - drobnější plodnice, štíhlý třeň, chybí žlutý odstín klobouku
• hřib citronový (Boletus citrinus) - nemodrá

Hřib žlutý je vedený v Červeném seznamu hub České republiky jakožto kriticky ohrožený druh.[6] Neměl by se proto sbírat pro kuchyňskou spotřebu - nálezy je vhodné hlásit a dokladovat na mykologických pracovištích.[1]