Hřib žlutý

Hřib žlutý (Boletus junquilleus (Quél.) Boud. 1906), neboli hřib kovář žlutý (Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen 1991), je vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých sekce Luridi. Podle stávajících poznatků se jedná o xanthoidní varietu hřibu kováře; potvrzení molekulární analýzou však zatím chybí.[1]

Hřib (kovář) žlutý
Hřib (kovář) žlutý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus junquilleus
(Quél.) Boud. 1906
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

  • Boletus junquilleus (Quél.) Boud.[1][2] 1906
  • Boletus pseudosulphureus Kallenb.[2] 1923
  • Boletus pseudo-sulphureus Kallenb.[3]
  • Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) Bon[1] 1985
  • Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) J.A. Muñoz 2005
  • Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen[1] 1991
  • hřib kovář žlutý[1]
  • hřib modrožlutý[3]
  • hřib slámožlutý
  • hřib žlutý[1][2]

Vzhled

Makroskopické i mikroskopické znaky s výjimkou barvy povrchu plodnice jsou identické s hřibem kovářem. Stejně jako u kováře dužina po rozříznutí nebo poškození intenzivně modrá až modrozelená.

Oproti hřibu kováři chybí červený pigment, takže je celá plodnice zbarvená různými odstíny žluté.

Klobouk 50 – 160 mm široký, plstnatý, za vlhka může být mírně slizký. V mládí je sírově až citronově žlutý, později zelenavě žlutý, někdy s oranžovým nebo červenavým nádechem.[4]

Rourky a póry citronově až sírově žluté, po poškození intenzivně modrají.[4]

Třeň je zbarvený podobně jako klobouk, případně světleji. Nemá síťku a je jemně plstnatý a vločkovitě tečkovaný.[4]

Výskyt

Objevuje se na stanovištích hřibu kováře, tzn. od nížin do podhůří, v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, především bod duby, buky a smrky. Fruktifikuje od července do září.[1]

Rozšíření

První doložený nález na území bývalého Československa pochází z lesa Horní Kapánsko u Čejkovic (okres Hodonín), což byla ještě v roce 1961 jediná známá lokalita v ČSSR.[5] Starší prameny uvádějí dále výskyt v Podkrkonoší, jižních Čechách a na jižní Moravě. Novodobě se vyskytl např. u Hnátnice na Orlickoústecku.[6]

V rámci chráněných území České republiky byl hřib žlutý popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna

Plodnice v místě otlaků výrazně modrá.

Připadá v úvahu záměna s xanthoidními formami barevných modrajících hřibů, případně se žlutě zbarvenými modrajícími druhy:

  • hřib kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor) - není zcela žlutý (převládají odstíny oranžové, červené)
  • hřib satan hlohový (Boletus satanas f. crataegi) - roste na stanovištích satanu (vápenitý podklad, listnáče)
  • hřib koloděj prvosenkový (Boletus luridus f. primulicolor) - síťka na třeni, pod listnáči
  • hřib šumavský (Boletus gabretae) - síťka na třeni, pod smrky ve vyšších polohách
  • hřib medotrpký (Boletus radicans) - bílý případně šedobéžový klobouk, hořká dužina
  • hřib modračka (Boletus pulverulentus) - drobnější plodnice, štíhlý třeň, chybí žlutý odstín klobouku
  • hřib citronový (Boletus citrinus) - nemodrá

Ochrana

Hřib žlutý je vedený v Červeném seznamu hub České republiky jakožto kriticky ohrožený druh.[6] Neměl by se proto sbírat pro kuchyňskou spotřebu - nálezy je vhodné hlásit a dokladovat na mykologických pracovištích.[1]

Odkazy

Reference

  1. ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib kovář žlutý, s. 154.
  2. DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb žltý, s. 158–159. (slovensky)
  3. PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 63.
  4. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib žlutý, s. 342.
  5. MACKŮ, Jan; SKALNÍK, Václav. Vzájemný vztah mezi hřibem rubínovým a hřibem plavým. In: Česká mykologie. [s.l.]: [s.n.], 1961. Ročník, číslo 15 (II). S. 81–86.
  6. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.