Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla vyhlášena v roce 1967 (s účinností od 1. ledna 1968) na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Rozkládá se na větší části plochy Jizerských hor a na východě přímo sousedí s Krkonošským národním parkem. Její dnešní výměr je 368 km², z toho 274 km² lesní půdy. Rozkládá se v nadmořské výšce 325–1124 m. Sídlo Správy CHKO Jizerské hory je v Liberci.

Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Národní přírodní rezervace Jizerohorské bučiny
Základní informace
Vyhlášení1967
Nadm. výška325 m n. m.
Rozloha368 km2
SprávaSpráva CHKO Jizerské hory
Poloha
StátČesko Česko
KrajLiberecký kraj
UmístěníJablonec nad Nisou, Liberec, Tanvald, Nové Město pod Smrkem, Hejnice, Frýdlant
Souřadnice50°49′45,1″ s. š., 15°11′17″ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory
Další informace
Kód52
Webwww.jizerskehory.ochranaprirody.cz
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V letech vyhlášení Chráněné krajinné oblasti došlo k postupné devastaci lesů v Jizerských horách. Zprvu pro provoz nových uhelných elektráren (exhalace, popílek) na německé a polské straně hor, pak několik epidemií lesních škůdců a nakonec těžká mechanizace lesních závodů. K pozvolné nápravě, obnově lesa dochází až po roce 1990. Proces obnovy však brzdí rozvoj motorizace.[1]

Chráněná území v CHKO

Národní přírodní rezervace

Celková plocha NPR činí 3082 ha, z toho připadá 1824 ha (tj. 59 %) na ochranné pásmo, zbytek (41 %) na tzv. jádrová území, tedy bývalé nebo dosud existující shora uvedené NPR.

  • Skály na severovýchodním úbočí vrcholu Špičák
  • Západní úbočí Ostrého hřebenu
  • Cesta na západním úbočí Ostrého hřebenu

Přírodní rezervace

Celková plocha PR je 617 ha, z toho připadá 197 ha (32 %) na ochranné pásmo

  • Černá hora
  • Černá jezírka
  • Velká Klečová louka
  • Klikva bahenní v PR Klikvová louka
  • Malá Strana
  • Na Čihadle

Přírodní památky

Celková plocha PP byla přes 24 ha.

  • Na kneipě
  • Jindřichovský mokřad
  • Vlčí louka
  • Fojtecký mokřad
  • Klečoviště na Smrku
  • Pod Smrkem

Přechodná chráněná plocha
  • V současnosti nejsou vymezeny žádné přechodně chráněné plochy

Přírodní poměry

Geologie a půdní poměry

Většinu území CHKO Jizerské hory tvoří horniny krkonošsko-jizerského plutonu, který je tvořen granitem několika typů. Chemismus granitů ovlivňuje geomorfologii i složení vegetačního porkyvu, což dává Jizerským horám jedinečný charakter. Na několika místech jsou granity prostoupeny mladšími vulkanity třetihorního stáří (např. Bukovec), okrajové části plutonu jsou metamorfované (mramor na Vápenném vrchu, krystalické břidlice v okolí Smrku).[2] Oblast je vystavena dlouhotrvajícímu zvětrávání, což podmiňuje její charakter. V oblasti je velké množství balvanů a kamenných moří.

Odkazy

Reference
  1. ŠEBELKA, Jan. V Jizerských horách umíraly stromy. Teď se sem zase pomalu vrací život. idnes.cz MF DNES [online]. 2013-01-07 [cit. 2013-01-07]. Dostupné online.
  2. Geologie [online]. AOPK ČR [cit. 2011-10-08]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.