Háček (diakritika)

Háček (ˇ, též karon[1]) je diakritické znaménko, které se kromě češtiny používá také ve slovenštině (mäkčeň), slovinštině (strešica), chorvatštině a srbštině (kvaka nebo kvačica), litevštině, lotyštině a v některých ugrofinských jazycích, například estonštině (katus) a finštině (hattu). Své uplatnění má také v siouxštině.

U českých a slovenských písmen ď, ť, ľ a Ľ má háček odlišný tvar, nazývá se klička a vypadá podobně jako apostrof.

Význam

V češtině se háčkem označuje změkčení (palatalizace) písmene, např. sídlo [si:dlo]IPA → šídlo [ʃi:dlo]IPA.

Původ

Háček se vyvinul z tečky, kterou jako novotu pro nahrazení spřežkového psaní palatalizovaných souhlásek psaných "sz", "cz", "rz", "zz" zavedl reformátor Jan Hus jako tzv. punctus rotundus (mylně překládáno jako krátké nabodeníčko[pozn. 1]), postupně se ale pro rozlišení od čárky (gracilis virgula – nesprávně dlouhé nabodeníčko) začala psát jako vodorovná čárka a háček, který se ustálil. Z češtiny jej pak převzaly ostatní výše uvedené národy. Polština oproti tomu převzala původní podobu tečky, a to jen jako "ż" (hláska podobná tvrdšímu českému ž), a háček nepřijala.

Unicode

Samotný znak háček má v Unicode kód U+02C7, v kombinující verzi U+030C (U+032C je pak kombinující háček pod písmenem).

Znaky Unicode s háčkem
Základní znakVelkéUnicodeMaléUnicode
AǍU+01CDǎU+01CE
CČU+010CčU+010D
DĎU+010EďU+010F
DZDŽU+01C4džU+01C6
DzDžU+01C5džU+01C6
EĚU+011AěU+011B
GǦU+01E6ǧU+01E7
HȞU+021EȟU+021F
IǏU+01CFǐU+01D0
J——ǰU+01F0
KǨU+01E8ǩU+01E9
LĽU+013DľU+013E
NŇU+0147ňU+0148
OǑU+01D1ǒU+01D2
RŘU+0158řU+0159
SŠU+0160šU+0161
ṠṦU+1E66ṧU+1E67
TŤU+0164ťU+0165
UǓU+01D3ǔU+01D4
ÜǙU+01D9ǚU+01DA
ZŽU+017DžU+017E
ƷǮU+01EEǯU+01EF

Poznámky
  1. Pojem nabodeníčko je Husovi přisuzován neprávem, sám jej ve svých spisech nikdy nepoužil. Používání tohoto termínu není doloženo ani později a do spojitosti s Husovým dílem a širšího povědomí vůbec se dostal velkým omylem až v 19 st.[2][3]

Externí odkazy

Reference
  1. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0154-0. S. 253.
  2. PLESKALOVÁ, Jana. Jan Hus a nabodeníčka. In: ČMEJRKOVÁ, Světla; SVOBODOVÁ, Ivana. Oratio et ratio : Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2005. Dostupné online. ISBN 80-86496-23-6. S. 283–287.
  3. FIALOVÁ, Zuzana. Zmatky s nabodeníčky [online]. rozhlas.cz, 2007-7-6 [cit. 2014-08-01]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.