György Széchenyi
Jiří Sečenský (maďarsky Széchényi (příp. Szécsényi) György, 1592, Szécsény – 18. února 1695, Bratislava) byl uherský šlechtic z rodu Széchényiů a byl zakladatelem jeho hraběcí linie (Széchenyi de Sárvár-Felsővidék). Působil jako duchovní, zastával několik biskupských úřadů v Uhersku a nakonec se stal arcibiskupem ostřihomským a uherským primasem. Vystupoval jako odhodlaný protireformační bojovník.
| György Széchenyi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1592 Szécsény |
| Úmrtí | 18. února 1695 (ve věku 102–103 let) Bratislava |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | diecézní biskup (od 1647) diecézní biskup (od 1653) diecézní biskup (od 1665) katolický arcibiskup (od 1678) katolický arcibiskup (od 1686) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jiří Sečenský nejprve absolvoval nižší školy v Gyöngyösi a Trnavě, a po studiích humanitních oborů, od roku 1625 studoval teologii na nově založeném Pázmáneu ve Vídni.
V březnu 1631 byl vysvěcen na kněze. Tři měsíce byl kaplanem v Šaľe a 7. února 1632 se stal ostřihomským kanovníkem. Od roku 1636 byl arcijáhnem trnavským, od roku 1638 prorektorem v Novém Městě nad Váhem, od roku 1641 byl arcijáhnem zvolenským. Roku 1644 byl jmenován biskupem pécským. V témže roce se účastnil mírových jednání s Jiřím I. Rákóczim v Linci.
V roce 1685 se stal arcibiskupem v Ostřihomi (1685–1695) a tím i uherským primasem, tedy nejvyšším představitelem církve v Uhrách s čestným titulem „prodigium munificentiae“. Za svého úřadování založil několik jezuitských klášterů a kolegií.
Provedl také řadu stavebních úprav pevnosti v západomaďarském Sümegu. Nechal město obehnat kamennou zdí s pěti rohovými baštami se zdobnými branami. V téže době pak nechal postavit Tarisznyavár (maď. tarisznya – „ranec“, „batoh“ a vár – „hrad“).
Roku 1697 mu císař Leopold I. udělil hraběcí titul s predikátem Széchenyi de Sárvár-Felsővidék. Tato rodová linie později sehrála významnou roli v emancipaci maďarského národa.
Literatura
- Magyar életrajzi lexikon II. (L–Z). Főszerk. Kenyeres Ágnes. Budapest: Akadémiai. 1969. 718–719. o.
- Maďarský lexikon 1000–1990 heslo: György Széchényi maďarsky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu György Széchenyi na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
 |
biskup čanádský 1643–1644 |
|
Nástupce: Zikmund Zsongor |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
 |
biskup péčský 1644–1648 |
|
Nástupce: Pavel Hoffmann |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
|
biskup veszprémský 1658–1667 |
|
Nástupce: Pavel Hoffmann |
| Předchůdce: Jan Püsky |
|
biskup rábský 1658–1667 |
|
Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |
| Předchůdce: Jan Püsky |
|
arcibiskup kaločský 1667–1685 |
|
Nástupce: Jan Gubasóczy |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
|
arcibiskup ostřihomský a primas uherský 1685–1695 |
|
Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |