Veselí nad Lužnicí II

Veselí nad Lužnicí II (do roku 1943 samostatné město Mezimostí nad Nežárkou německy Mesimost an der Naser) je severovýchodní část města Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Je tvořena územím města na pravém břehu Lužnice (s výjimkou části ostrova mezi Nežárkou a jejím ramenem Degárkou), jehož dopravní osou je třída Československé armády (po níž je vedena silnice II/603, dříve I/3 – E55). Historickým jádrem je Malé náměstí s Pivovarským dvorem a kaplí svatého Floriána. V této části města se nachází též nádraží Veselí nad Lužnicí (dříve Veselí-Mezimostí[2]), které je významnou železniční křižovatkou na České Budějovice, Třeboň, Tábor a Jindřichův Hradec, a sídelní celek Tyršova čtvrť na opačné straně železničních tratí.

Veselí nad Lužnicí II
Malé náměstí s kaplí svatého Floriána
Lokalita
Charakterčást města
ObecVeselí nad Lužnicí
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°11′15″ s. š., 14°42′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 337 (2011)[1]
Katastrální územíVeselí nad Lužnicí (16,65 km²)
PSČ391 81
391 82
Počet domů765 (2011)[1]
Veselí nad Lužnicí II
Další údaje
Kód části obce405221
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je zde evidováno 960 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 2337 obyvatel.[4]

Veselí nad Lužnicí II nemá samostatné katastrální území, leží společně s Veselím nad Lužnicí I v katastrálním území Veselí nad Lužnicí.[5]

Historie

Tvrz v Mezimostí, při soutoku Lužnice a Nežárky. byla poprvé zmiňována ve 14. století. Páni z Mezimostí se nazývali Jeníkové, později se vystřídali různí majitelé, včetně Rožmberků. Na městečko bylo povýšeno Petrem z Rožmberka roku 1494. V 19. století se nádraží v Mezimostí stalo jednou z nejvýznamnějších českých železničních stanic a obec svým rozvojem předstihla Veselí (Veselí nad Lužnicí však zůstávalo soudním okresem třeboňského okresu politického). Roku 1890 postihla město povodeň a strhla všechny mosty. Na město bylo Mezimostí nad Nežárkou povýšeno císařem roku 1908. Snahy o spojení s Veselím se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. 1. 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.[6] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádném ze zdejších oficiálních místních názvů, jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Na nádraží Veselí-Mezimostí byl v sobotu dopoledne 21. prosince 1918 uvítán místní honorací, představiteli tehdejšího třeboňského politického okresu a veselského soudního okresu prezident republiky T. G. Masaryk, na své triumfální cestě zpět do osvobozené vlasti. Pronesl tam poděkování za vřelé uvítání, vybídl k práci a krátkým proslovem oslovil shromážděné zástupy občanů. Osobní přivítání prezidenta Masaryka na přeplněném nádražním prostoru provedli veselský starosta Alois Kolín a bývalý poslanec vídeňské říšské rady probošt Jan Vacek. [7]

Obrázky
  • Pivovarský dvůr (s bývalou radnicí města Mezimostí-vpravo) na Malém náměstí
  • Třída Čs. armády
  • Třída Čs. armády
  • Škola
  • Železniční a autobusové nádraží
  • Supermarket Pramen nedaleko nádraží
  • Kino
  • Nový supermarket Penny Market

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Veselí n. L. – nádraží, pohlednice z roku 1906
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-25.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 219.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
  6. Z historie města, Veselí nad Lužnicí, vytvořeno 4. 3. 2004, poslední verze 10. 12. 2007
  7. Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.