Gusev
Gusev (rusky Гусев), do roku 1946 německy Gumbinnen (litevsky Gumbinė, polsky Gąbin, česky Gabin) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Litvou a Polskem. V roce 2021 mělo přeš 28 tisíc obyvatel.
Gusev Гусев | |
---|---|
Bývalá budova pruské správy | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°35′32″ s. š., 22°11′59″ v. d. |
Nadmořská výška | 45 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Severozápadní |
Oblast | Kaliningradská |
Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
Gusev | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 16,2 km² |
Počet obyvatel | 28 484 (2020)[2] |
Hustota zalidnění | 1 752,9 obyv./km² |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Vznik | 16. století |
Oficiální web | www |
PSČ | 238049–238059 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Od založení do 18. století
Z archeologický vykopávek je známo, že osídlení na místě dnešního města existovalo již na konci Doby ledové. Před dobytím území Řádem německých rytířů v 13. století se nacházela v oblasti pevnost kmene Prusů. První zmínka o Gumbinnenu pochází z roku 1580, kdy byla osada součástí Pruského vévodství. Původní název města nejspíš pochází z litevského slova Gumbinė, což znamená v češtině hlíza. Samotná osada byla založena v roce 1545 na příkaz hraběte Albrechta Braniborsko-Ansbašského.
V roce 1656 vyplenili osadu Tataři a následně přišel v letech 1709–1711 mor. Obě události téměř zdecimovaly obyvatelstvo celého tehdejšího Východního Pruska, a tak pruský král Fridrich Vilém I. inicioval kolonizaci vylidněných oblastí. Fridrich Vilém garantoval Gumbinnenu městská práva v roce 1724 a v roce 1732 přišla první velká skupina osadníků. Jednalo se protestanty, kteří byli vypovězeni ze Salcburského arcibiskupství kvůli své víře (Salcburští exulanti). V roce 1752 osadníci postavili nemocnici a tzv. Salcburský kostel. Kostel by přestavěn v roce 1840 známým architektem Karlem Fridrichem Schinkelem a stojí ve městě dodnes. Po roce 1736 se z města stalo správní centrum přilehlé oblasti. Během Sedmileté války byl Gumbinnen obsazen mezi roky 1757–1762 ruskými vojsky.
Od 19. století do roku 1945
Během Napoleonských válek propochodovala francouzská armáda městem v roce 1812 a samotný Napoleon zde strávil čtyři dny. V roce 1818 se stalo město hlavním centrem vládního obvodu Gumbinnen (Regierungsbezirk Gumbinne). Ekonomické oživení přišlo s rokem 1860, kdy bylo město napojeno na železnici. Do konce 19. století zde vznikla slévárna, továrna na nábytek, pletárna, dvě pily a několik cihelen.
Na začátku první světové války (v srpnu 1914) proběhla v blízkosti města bitva o Gumbinnen, ve které ruské vojsko slavilo vítězství. Následně bylo město Rusy na několik týdnů obsazeno. Po válce byla ve městě postavena elektrárna Ostpreußenwerk, která zásobovala elektřinou většinu Východního Pruska a v roce 1923 byl dokončen luteránský kostel. Na konci druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Dne 16. října 1945 provedli Sověti nálet na město, který zničil podstatnou část starého města a následně 22. října 1945 Rudá armáda vstoupila do města. Němci město dobyli zpět o dva dny později, což mělo za následek mnoho zvěrstev vůči civilnímu obyvatelstvu ze strany Sovětů. Definitivně Sověti dobyli město 21. ledna 1945.
Součástí SSSR a Ruska
Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Gumbinnen přejmenován na Gusev na počest kapitána Rudé armády Sergeje Ivanoviče Guseva, který padl při bitvě o město v lednu 1945. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Pro nové obyvatele byla postavena rozsáhlá panelová sídliště. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Místní ekonomika začala výrazně trpět izolací od zbytku Ruska a problémy narostly se vstupem sousedního Polska a Litvy do EU v roce 2004.
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva v průběhu doby
Rok | 1875 | 1890 | 1925 | 1933 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2010 | 2021 |
Obyvatelé | 9 144 | 12 207 | 19 002 | 19 987 | 22 181 | 14 174 | 22 053 | 24 574 | 27 031 | 28 467 | 28 260 | 28 177 |
Etnické složení obyvatelstva
Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]
|
Významné osobnosti města
- Kristijonas Donelaitis (1714–1780) – litevský spisovatel a luteránský pastor
- Christian Daniel Rauch (1777–1857) – německý sochař
- Otto von Corvin (1812–1886) – německý spisovatel
- Bruno Bieler (1888–1966) – německý generál
- Gotthard Heinrici (1886–1971) – německý generál
- Werner Dankwort (1895–1986) – německý diplomat
- Karin Krebs (nar. 1943) – východoněmecká atletka
- Oleg Gazmanov (nar. 1951), – ruský popový zpěvák
- Vladimir Vdovičenkov (nar. 1971) – ruský herec
Galerie
- Stará správní budova 1844
- Nová správní budova 1915
- Okresní úřad 1900
- Bismarckova věž 1910
- Původní německá zástavba (dnes zemědělská škola)
- Bývalá budova pruské správy
- Salcburský kostel
- Původní německá zástavba
- Budova okresního úřadu
- Pomník losu, který je ve znaku města
- Pomník kapitánovi Gusevovi, po kterém nese město jméno
- Současný Gusev
- Současný Gusev
- Současný Gusev
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gusev, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- Dostupné online.
- Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gusev na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky