Guara

Guara[1] (Guarea) je rod rostlin z čeledi zederachovité. Jsou to dvoudomé stromy se sudozpeřenými listy a nenápadnými květy v květenstvích různých typů. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 69 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Americe od Mexika po severní Argentinu. Africké druhy byly přeřazeny do rodů Leplaea a Neoguarea. Rozšířeným a hospodářsky významným druhem je zejména Guarea guidonia, rostoucí typicky v galeriových lesích podél řek v nížinných pralesích. Načervenalé dřevo je obchodováno pod názvem trompillo a má význam zejména v truhlářství.

Guara
Guarea guidonia s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďzederachovité (Meliaceae)
Rodguara (Guarea)
F.Allam., 1771
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zástupci rodu guara jsou dvoudomé, malé až statné stromy se sudozpeřenými střídavými listy. Některé druhy mohou dosáhnout výšky až 50 metrů (Guarea gomma, G. grandifolia). Pro listy je charakteristická přítomnost vrcholového pupenu s neukončeným růstem, z něhož ve fázích růstu vyrůstá nové jařmo lístků. Některé druhy mají čepel listů žláznatě tečkovanou. Odění rostlin je tvořeno jednoduchými chlupy. Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v květenstvích různých typů (lata, thyrsus, hrozen či klas). Květenství vyrůstají buď v úžlabí nebo jsou nahloučená bezprostředně pod listy, u některých druhů vyrůstají z kmene (kauliflorie) nebo starších větví. Kalich je téměř celokrajný nebo rozčleněný do 3 až 7 mělkých až hlubokých laloků. Koruna je složena ze 4 až 6 (3 až 7) volných lístků. Pod semeníkem nebo pistilodiem je kruhovité nektárium. V samčích květech je 8 až 12 tyčinek, které jsou kompletně srostlé ve válcovitou, v ústí někdy staženou trubičku. Prašníky jsou přirostlé uvnitř. Vrchol trubičky může být celokrajný, vroubkovaný nebo laločnatý. Samčí květy obsahují i zakrnělý semeník (pistilodium) s vyvinutými, avšak nefunkčními vajíčky. Semeník samičích květů obsahuje 2 až 14 komůrek, v nichž je zpravidla po 1 až 2 (řidčeji až 4) vajíček. Čnělka je na vrcholu terčovitá. Plodem je kožovitá až dřevnatá, pouzdrosečná tobolka pukající 2 až 10 chlopněmi. Každý segment obsahuje 1 až 2, řidčeji až 4 semena.[2][3][4]

Rozšíření

Rod guara zahrnuje asi 69 druhů.[5] Je to druhý největší americký rod čeledi Meliaceae po rodu Trichilia.[2] Je rozšířen v tropické a subtropické Americe od severozápadního Mexika po severní Argentinu. Centrum druhové diverzity je v Amazonii, větší počet druhů se však vyskytuje i ve Střední Americe, Karibských ostrovech a při pobřeží Brazílie. Převážná většina druhů roste v nížinných tropických deštných lesích v nadmořských výškách do 1000 metrů. Několik Andských druhů (např. Guarea kunthiana) vystupuje v montánních deštných lesích až do výšek okolo 2500 metrů. Nemnohé druhy rostou v sezónně suchých lesích na vápencovém podkladu (G. sphenophylla, G. jamaicensis). Široce rozšířeným a v Amazonii vesměs hojným druhem je Guarea guidonia. Roste zejména v galeriových lesích podél řek na periodicky zaplavovaných půdách.[2]

Ekologické interakce

Květy guar jsou opylovány můrami.[6] Semena mají míšek a jsou rozšiřována ptáky a savci.[7] U druhu Guarea glabra, rostoucího v podrostu tropických deštných lesů, bylo zjištěno, že jeho plody jsou pro plodožravé ptáky značně atraktivní, a to navzdory faktu, že mají velké semeno a jen tenkou vrstvu míšku. Ptáci semena buď polykají v celku nebo je vyplivují.[8] Guary jsou v Latinské Americe živnými rostlinami housenek soumračníkovitých motýlů z rodů Astraptes (A. talus), Myscelus (M. amystis, M. pardalina), Nascus (N. phocus) a Passova (P. gazera, P. passova) a některých můr. Ve větvích se vyvíjejí housenky můry Hypsipyla grandella z čeledi zavíječovití.[9]

Taxonomie

Nejblíže příbuznými rody jsou drobné rody Ruagea (11 druhů v tropické Americe) a Heckeldora (7 druhů v rovníkové Africe). Rod Guarea je proti nim dobře morfologicky vymezený.[2][5] Celkem 5 afrických druhů bylo v roce 2012 vyčleněno do rodu Leplaea a jeden do rodu Neoguarea. V současném pojetí je tak rod Guarea omezen výskytem výhradně na neotropickou oblast.[10]

Prehistorie

Nejstarší fosílie, přiřazované k rodu Guarea, jsou s jistotou známy z období oligocénu, a patří k nejstarším známým fosíliím čeledi Meliaceae.[3]

Význam

Druh Guarea guidonia je těžen pro dřevo, které je obchodováno pod názvem trompillo. Jádrové dřevo je načervenalé a i po usušení příjemně voní. Používá se na výrobu nábytku a různé jiné truhlářské práce pro vnitřní účely, na dýhy, k obrábění i výrobě hudebních a jiných nástrojů. Těží se také druh Guarea cartaguenya, rostoucí v primárních deštných lesích Kolumbie a Ekvádoru. Jeho dřevo je známo pod názvem chalde.[11] Mezi hospodářsky významné dřeviny náležejí také některé africké druhy, dnes řazené do rodu Leplaea (L. cedrata, L. laurentii, L. thompsonii).[12][11][13]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. CLARKSON, J.J.; PENNINGTON, T.D. A revision of Guarea (Meliaceae).. Edinburgh Journal of Botany. 2013, čís. 70(2).
  3. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
  4. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. (anglicky)
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  6. BAWA, K.S. et al. Reproductive biology of tropical lowland rain forest trees. II. Pollination systems.. American Journal of Botany. Mar. 1985, čís. 72(3).
  7. HOWE, H.F.; DE STEVEN, Diane. Fruit production, migrant bird visitation, and seed dispersal of Guarea glabra in Panama. Oecologia. 1979, čís. 39.
  8. HOWE, Henry F. Making dispersal syndromes and networks useful in tropical conservation and restoration.. Global Ecology and Conservation. 2016, čís. 6.
  9. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
  10. KOENEN, Erik J.M.; DE WILDE, Jan J.F.E. A taxonomic revision of the reinstated genus Leplaea and the newly recognized genus Neoguarea (Meliaceae, Sapindales): the exclusion of Guarea from Africa.. Plant Ecology and Evolution. 2012, čís. 145(2). Dostupné online.
  11. Tropical timbers [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky)
  12. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
  13. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.