Guančové

Guančové je označení pro původní berberské obyvatele Kanárských ostrovů. Jako národ Guančové dnes již neexistují, nýbrž se smísili se španělskými osadníky, a vytvořili tak základ dnešního obyvatelstva Kanárských ostrovů.

Replika osady Guančů na Tenerife

Tzv. Guatimac, soška strážného ducha. Archeologické muzeum v Puerto de la Cruz na ostrově Tenerife.

Podle kosterních pozůstatků patřili Guančové k europoidní rase a podle jejich světlé kůže a vlasů lze usuzovat, že jejich předky byli Berberové, kteří se sem přeplavili z nedalekého Maroka. To potvrzují i genetické studie, podle kterých došlo k prvnímu osídlení Kanárských ostrovů v někdy v 1. tisíciletí př. n. l. a že Guančové byli příbuzní severoafrickým Berberům. Mají ale některé specifické genetické znaky, např. mají mtDNA haploskupinu U6b1, kterou severoafričtí Berbeři nemají, což naznačuje, že obyvatelstvo Severní Afriky prošlo proměnami, zatímco Guančové zůstali v izolaci. Bylo také zjištěno, že geny Guančů tvoří asi 2/3 genofondu současných obyvatel Kanárských ostrovů a že ženské linie mají větší podíl než mužské, což naznačuje, že počet guančských mužů byl redukován kvůli válce, Španělé si vzali guančské ženy a takto byla populace ostrovů hispanizována.[1] Ačkoli byl jazyk Guančů rychle nahrazen španělštinou, takže se do dnešní doby dochoval jen v podobě toponym, výpůjček v kanárské španělštině a několika slov a vět zaznamenaných prvními španělskými kolonisty, podařilo se i zde najít jisté podobnosti s jazyky Berberů, např. u základních číslovek.

Ačkoli Kanárské ostrovy byly známy již Římanům a sporadicky navštěvovány evropskými námořníky možná už od 8. století n. l., Guančové byli španělskými dobyvateli objeveni až ve 14. století, kteří se je pokusili obrátit na křesťanskou víru. Vývoj Guančů a jejich materiální vybavení odpovídaly době kamenné. Živili se především chovem ovcí a koz, částečně zemědělstvím a uctívali vlastní bohy. Používali obsidiánové nástroje a obývali hlavně jeskyně vzniklé ve ztuhlých lávových příkrovech. Naproti tomu ovládali některé pokročilé dovednosti, zejména mumifikaci zemřelých zabalených do kozích kůží a trepanaci. Guančům byla Thorem Heyerdahlem a jeho stoupenci připisována stavba stupňovitých pyramid v Güímaru, ale výsledky několika archeologických výzkumů, provedených mezi lety 1991 a 1998, tyto domněnky vyvrátily – bylo zjištěno, že pyramidy byly postaveny nejdříve v průběhu 19. století. Pravděpodobně byly využívány k zemědělským účelům. Podle hypotézy Antonia Aparicia Juana a Césara Estebana Lópeze mohl být za jejich astronomickou orientaci zodpovědný tehdejší majitel pozemků, na nichž pyramidy stojí, o němž je známo, že se hlásil ke svobodným zednářům.

Na náčelníky Guančů zvané menceyové dodnes upomínají bronzové sochy na břehu moře stojící na hlavním náměstí v poutním městě Candelaria na jihovýchodě ostrova Tenerife.

Vedle mluveného jazyka užívali Guančové i jeho hvízdací variantu, kterou pak pod názvem silbo převzali španělští přistěhovalci, jen s tím rozdílem, že původní guančštinu nahradili španělštinou. Dodnes se používá na ostrově La Gomera pro komunikaci v obtížném terénu. V roce 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen mistrovským dílem ústního a nehmotného dědictví lidstva.