Gruzínština

Gruzínština (ქართული ენა, kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie.

Gruzínština
ქართული ენა
RozšířeníGruzie Gruzie
Írán Írán
Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Jižní Osetie Jižní Osetie
Abcházie Abcházie
Arcach Arcach
Počet mluvčích4,255 miliónů[1]
KlasifikaceJihokavkazské jazyky
PísmoGruzínská písma
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykGruzie Gruzie
Kódy
ISO 639-1ka
ISO 639-2geo, ge (B)
kat (T)
ISO 639-3kat
Ethnologuekat
Wikipedie
ka.wikipedia.org
Gruzínská Wikipedie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je hlavním jazykem pro přibližně 3,9 milionů lidí v Gruzii[1] (asi 83 procent populace) a pro dalších 500 000[zdroj?] v zahraničí, především v Turecku, Íránu, Rusku, Spojených státech a v Evropě. Je literárním jazykem všech gruzínských národů, zvláště pak mluvčích jihokavkazských jazykůsvanštiny, megrelštiny a lazštiny.

Klasifikace

Gruzínština je nejdůležitějším z jihokavkazských jazyků. Ty dále zahrnují svanštinu a megrelštinu rozšířené především v severozápadní Gruzii a lazštinu rozšířenou podél tureckého pobřeží Černého moře od Melyatu přes Rize ke gruzínským hranicím.

Historie

Gruzínština se od megrelštiny a lazštiny oddělila v 1. tisíciletí př. n. l. Podle množství změn a lingvistických odhadů začalo první dělení již ve druhém tisíciletí př. n. l. nebo dříve oddělením svanštiny. Megrelština a lazština se oddělily přibližně o tisíc let později. Nese s sebou bohatou literární tradici.

Písmo

Související informace naleznete také v článku Gruzínská písma.
3 gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri i mchedruli, a jejich přepis do angličtiny.

Gruzínština byla ve své historii zapisována mnoha různými písmy. Dnes je téměř dominantní abeceda mchedruli.

Mchedruli má 33 běžně používaných písmen, dalších šest písmen dnes již téměř není používáno. Písmena přesně odpovídají gruzínské výslovnosti.

Podle tradičních pověstí zapsaných v 11. století Leontim Mrovelim vytvořil první gruzínskou abecedu první ibérský král Farnavaz I. ve 3. století př. n. l. První použití této abecedy je však zaznamenáno až v 5. nebo 4. století po přijetí křesťanství. Během staletí pak byla průběžně modernizována. Dnes existují abecedy tři. Všechny se od sebe poměrně značně odlišují a navzájem nejsou čitelné. Jde o:

První dvě jsou používány společně pro velká a malá písmena v kostelích gruzínské pravoslavné církve. Dohromady se nazývají chucuri.

Mchedruli velká písmena nezahrnuje, ale někdy se podobného efektu dosahuje změnami velikosti a umístění dotyčného písmene. Tato „velká písmena“ jsou často používána v titulcích, nadpisech a na podobných místech.

Číslovky

Související informace naleznete také v článku Gruzínské číslovky.

Gruzínské základní číslovky až do deseti jsou primitiva, stejně jako jsou slova pro 20 a 100, a také "milion", "miliarda", atd. (Slovo pro 1000 však není primitivní). Další základní číslovky jsou vytvořeny z těchto primitiv směsí principů desítkové soustavy (základ 10) a dvacítkové soustavy (základ 20). Následující tabulka ukazuje 1. pády (nominativní formy) primitivních čísel. S výjimkou slov rva (8) a tskhra (9) jsou tato slova všechna s kmenem končící na souhlásku a v určitých případech může dojít ke ztrátě koncovky i.

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 20 100 106 109
ნული
nuli
ერთი
erti
ორი
ori
სამი
sami
ოთხი
otkhi
ხუთი
khuti
ექვსი
ekvsi
შვიდი
švidi
რვა
rva
ცხრა
tskhra
ათი
ati
ოცი
otsi
ასი
asi
მილიონი
milioni
მილიარდი
miliardi

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

gruzínsky

ყველა ადამიანი იბადება თავისუფალი და თანასწორი თავისი ღირსებითა და უფლებებით. მათ გააჩნიათ გონება და სინდისი და ერთმანეთის მიმართ უნდა იქცეოდნენ და-ძმობის სულისკვეთებით.

transliterace

Q'vela adamaini ibadeba tavisupali da tanasts'ori tavisi ghirsebita da uplebebit. Mat gaachniat goneba da sindisi da ertmanetis mimart unda iktseodnen da-dzmobis sulisk'vetebit.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Reference

Literatura

  • (česky) ČERNÝ, Václav A. Základy gruzínštiny. 2. vyd. [s.l.]: Větrné mlýny, 2017. 302 s. ISBN 978-80-7443-232-3.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.