Gradec (Záhřeb)
Gradec, Gornji Grad (Horní město) nebo Grič je název historické části města Záhřeb na svahu pohoří Medvednica, z níž po spojení s Kaptolem vznikl dnešní Záhřeb.
Gradec Gornji Grad | |
---|---|
vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°48′58″ s. š., 15°58′26″ v. d. |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Záhřebská |
Městská část | Záhřeb |
Gradec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 641 km² |
Počet obyvatel | 4 711 (2001) |
Hustota zalidnění | 7,3 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati |
Náboženské složení | katolíci |
Správa | |
Telefonní předvolba | +385-(0)1 |
PSČ | 10000 |
Označení vozidel | ZG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Od roku 2008 je v této části města zakázána silniční doprava a čtvrť je tak pěší zónou.[1]
Historie
V roce 1242 vydal Béla IV. Zlatou bulu, ve které město prohlásil za „svobodné a královské město na kopci Gradec záhřebském“. V letech 1242 až 1266 bylo město opevněno hradbami a věžemi. Dodnes se zachoval jeho původní tvar a uspořádání ulic. Gradec byl spojen s Kaptolem 7. září 1850, čímž začala moderní historie města Záhřeb. Podle správního dělení Gradec od roku 1999 patří do čtvrti Gornji grad - Medveščak.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 3120 obyvatel. S obyvateli blízké části „August Cesarec“ (Tkalčićova ulice, východní hranice starého města) žije v Horním městě celkem 4711 lidí.[2]
Ulice
Dochovaly se středověké názvy některých Gradeckých ulic, dnes jsou tyto ulice přejmenovány.
Středověký název | Současný název |
---|---|
Srednja | Ćirilometodska |
Blatna | Demetrova |
Mesarska | Matoševa |
Duga | Radićeva |
Popovska | část ul. Opatička |
Městské brány
Město mělo pět[3] nebo šest[4] bran, tři velké a dvě (tři) vedlejší.
Velké brány
- Mesnička vrata (západ)
- Nova vrata (později Opatička, sever)
- Kamenita vrata (východ)
Malé brány
- Poljska vrata (u věže Lotrščak, jih)
- Surove dverce (východ)
- Měla Mesnička vrata (západ)
Velké brány (Kamenita, Nova i Mesnička) byly čtyřúhelníkové věže, přes které se vcházelo do města. Malé brány byly jednoduché a mohly jimi procházet pouze chodci. Klíče od bran uchovávali měšťané bydlící v jejich blízkosti. Před zavíráním vrat zvonil čtvrt hodiny v městské zvonici zvon Lotrščak, upozorňující měšťany, kteří se zdrželi za městskými hradbami, aby se ihned vrátili domů. Ze všech městských bran se dodnes dochovala jen Kamenita vrata.
Historické památky a kultura
Centrem Gradecu je Markovo náměstí (Markov trg), jemuž dominuje kostel sv. Marka postavený v 13. století v románském slohu, v druhé polovině 14. století přestavěný a dostavěný v letech 1876-1882. Byl obnoven v neogotickém stylu po zemětřesení v roce 1880.
Na náměstí se také nachází:
- Banski dvori – sídlo Vlády Chorvatské republiky
- Sídlo Chorvatského parlamentu (Hrvatski sabor)
Další kulturně-historické památky:
- Věž Lotrščak
- Starý městský sněm
- Řeckokatolická konkatedrála sv. Cyrila a Metoděje
- Kostel Sv. Kateřiny (1620-31)
- Jezuitský klášter (dnes Galerie Klovićevi dvori)
- Jezuitská akademie
- Palác Zrinských (17. století)
- Klášter klarisek (1647-50, dnes městské muzeum)
- Barokní palác Vojković-Oršić-Rauch (18. století, dnes historické muzeum)
- Palác Pejačević (1797, později divadlo, dnes přírodovědné muzeum)
- Stará radnice, dnes sídlo městského zastupitelstva
- Paláce Dverce, Paravić, Magdalenić-Drašković, Walter, Amadé, Ratkaj a další
- Popov toranj (1247, od roku 1903 hvězdárna) – věž, v níž se v případě nebezpečí ukrývalo duchovenstvo z Kaptolu
Muzea
- Muzeum města Záhřeb
- Chorvatské přírodovědné muzeum
- Chorvatské historické muzeum
- Muzeum naivního umění
- Muzeum ukončených vztahů
- Muzeum Marton
Galerie
- Galerie Klovićevi dvori
- Galerie Kula Lotrščak
- Ateliér Meštrović
- Galerie Gradec
- Galerie Laval Nugent
Galerie obrázků
- Věž Lotrščak
- Kostel sv. Kateřiny
- Zvonice kostela sv. Marka
- Stará městská radnice
- Chorvatský parlament
- Banski dvori, sídlo chorvatské vlády
- Záhřebská lanovka (Uspinjača)
- Socha Julije Kloviče před galerií nesoucí jeho jméno
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gradec (Záhreb) na slovenské Wikipedii a Gornji Grad (Kroatien) na německé Wikipedii.
- KEKIĆ, Jasmina. Gornji grad napokon postaje zona rezervirana za pješake [online]. Vjesnik, 2008-05-29 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- Stanovnici Grada Zagreba prema dobnim skupinama i spolu [online]. 2001 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. (kroatisch)
- Povijesni Spomenici Grada Zagreba, Monumenta historica civitatis Zagrabiae: Diplomata. 1400-1499, svezak 2, Ivan Krstitelj Tkalčić, Emilije Laszowski, Zagreb, 1895.
- Franjo Buntak, Povijest Zagreba, Nakladni zavod Matice hrvatske, Zagreb, 1996., ISBN 953-6014-31-9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gradec na Wikimedia Commons