Gottfried Silbermann

Gottfried Silbermann (též Johann Gottfried Silbermann, 14. ledna 1683, Kleinbobritzsch – 4. srpna 1753, Drážďany) byl jeden z nejvýznamnějších německých varhanářů a výrobců klávesových nástrojů období baroka.

Gottfried Silbermann
Narození14. ledna 1683
Kleinbobritzsch
Úmrtí4. srpna 1753 (ve věku 70 let)
Drážďany
Povolánívarhanář a výrobce klavírů
PříbuzníAndreas Silbermann[1] (sourozenec)
Johann Heinrich Silbermann (synovec)
Johann Andreas Silbermann (synovec)
Johann Daniel Silbermann (synovec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velké Silbermannovy varhany ve Freiberské katedrále (1710–1714)

Dílo

Gottfried Silbermann postavil první německé fortepiano a přenesl na pozdější stavitele zásadní myšlenky Bartolomea Cristoforiho (vynálezce klavíru). Zápisy z Univerzálního lexikonu Johanna Heinricha Zedlera naznačují, že Silbermannův první klavír byl postaven v roce 1732.[2] Ve 40. letech XVIII století se král Pruska Fridrich Veliký seznámil s Silbermannovými klavíry a koupil několik z nich,[3][4] zaměstnal Carla Philippa Emanuela Bacha, který hrál na Silbermannova fortepiana a psal hudbu pro tento konkrétní model fortepiana.[5] Hrál na ně také Johann Sebastian Bach během své návštěvy Postupimi,[6] kde během své druhé návštěvy dosáhly Silbermannovy klavíry Bachova „úplného souhlasu“ („völlige Gutheißung“).

V jeho díle po celém Sasku je patrný alsaský vliv. Silbermann již za svého života dosáhl věhlasu skrze své nástroje.[7] Z celkového počtu 50 Silbermannových varhan se dochovalo 31 nástrojů.[8] Varhany, které stavěl on, jeho bratr Andreas Silbermann a jeho syn Johann Andreas Silbermann, jsou obecně známy jako „Silbermannovy varhany“. Kromě varhan stavěl Gottfried Silbermann také další klávesové nástroje, například cembala, klavichordy a kladívkové klavíry, a urychlil jejich další rozvoj.[9]

Dva z Silbermannových klavírů se dodnes nacházejí ve Frederickovo paláci v Postupimi.[10] Zde je také originální piano Silbermann v Germanisches Nationalmuseum. V roce 2020 Paul McNulty vytvořil kopii nástroje Gottfrieda Silbermanna z roku 1749 pro Malcolma Bilsona.[11]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gottfried Silbermann na německé Wikipedii.

  1. Zilberman. In: Riemannův hudební slovník.
  2. "Silbermann, Gottfried" - Blättern im Zedler-Lexikon Bd. 37, Seite 645".
  3. Stewart Pollens. Bartolomeo Cristofori and the Invention of the Piano. Cambridge University Press, 2017. ISBN 110709657X, p. 294.
  4. Restle, Conny (2001), Wagner, Günther (ed.), "Gottfried Silbermann und die Hammerflügel für den Preussischen Hof in Potsdam", Jahrbuch des Staatlichen Instituts für Musikforschung Preußischer Kulturbesitz: 2001 (in German), Stuttgart: J.B. Metzler, pp. 189–203
  5. Spányi, Miklós (2016). Schulenberg, David (ed.). C. P. E. Bach. London and New York: Routledge. p. 495. ISBN 978-1-4724-4337-3
  6. Christoph Wolff. Johann Sebastian Bach: The Learned Musician.  ISBN 0393322564, p. 413
  7. Viz sbírka dobových oslavných hymnů u Müllera: Auf den Spuren von Gottfried Silbermann. 1993, s. 242–246.
  8. Gernhardt: Der „Instrumentenmacher“ Gottfried Silbermann. 1999, s. 29. Viz též přehled na baroquemusic.org: Die Orgeln Gottfried Silbermanns. In: baroquemusic.org, zveřejněno 26. února 2013. [cit. 13. 9. 2019]
  9. Markus Zimmermann: Silbermann, Gottfried. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), sv. 24, Duncker & Humblot, Berlin 2010, ISBN 978-3-428-11205-0, s. 409 f. [cit. 13. 9. 2019]
  10. "Hammerflügel :: Stiftung Preußische Schlösser und Gärten Berlin-Brandenburg :: museum-digital:brandenburg".
  11. HISTORICALKEYBOARDS_BCXUOL. Silbermann Piano Arrives in Ithaca (UPDATE: Demonstration by Malcolm Bilson) – Cornell Center for Historical Keyboards [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-13. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.