Goražde
Goražde (srbskou cyrilicí Горажде) je město v Bosně a Hercegovině, na břehu řeky Driny. Leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, tedy muslimsko-chorvatské části země. Ve městě žije 17 000 obyvatel.
Goražde | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°40′ s. š., 18°58′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 345 m n. m. |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
Kanton | Bosensko-podrinský Goražde |
Goražde | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,7 km² |
Počet obyvatel | 12 512 (2013) |
Hustota zalidnění | 2 206,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7300 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Etymologie
Název města je odvozen od slovanského jména Gorazd a je tedy obdobný, jako v případě města Horažďovice v jižních Čechách, nebo obce Górażdże v jižním Polsku.
Historie
Středověk
První zmínka o městě je z roku 1379, roku 1444 se zde nacházela pevnost. Od roku 1415 pak bylo město známé jako obchodní křižovatka, přicházeli sem hlavně obchodníci z Dubrovníku. O dalších padesát let později, v roce 1465 se města zmocnila Osmanská říše, která se tehdy po Balkánském poloostrově po pádu Konstantinopole rychle rozšiřovala. Za turecké vlády tu vznikl Karavansaraj, a hlavně kamenný most přes řeku Drinu. Byly také postaveny dvě mešity. Město bylo tehdy administrativně součástí Hercegovinského sandžaku a sídlo náchie. V letech 1519–1523 byla u místního kostela sv. Jiří v provozu jedna z prvních tiskáren na Balkáně.
Novověk
Poté, co se města, které tehdy spadalo pod sandžak Hercegovina zmocnilo Rakousko-Uhersko, získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice. Rakousko-Uhersko uskutečnilo modernizaci města; byly vybudovány nové silnice, škola, vznikla nová řemesla a první průmyslové podniky. V roce 1886 byla otevřena v Goražde první moderní kasárna, která v současnosti slouží jako základní škola.
V 1. světové válce bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti Srbsku, spojenci Dohody.
Za druhé světové války, v roce 1941, bylo obsazeno nacistickým Německem a později Itálií. Podle dohody obou zemí se totiž město nacházelo v italském okupačním sektoru. V roce 1941 bylo místem střetů mezi četniky a komunistickými partyzány, kteří byli v oblasti východní Bosny velmi aktivní. 27. ledna 1942 se města zmocnili jugoslávští partyzáni, avšak několikrát do konce války ho ztratili. Pobýval zde i jejich velitel a budoucí prezident Jugoslávie, maršál Josip Broz Tito. Definitivní osvobození přišlo až v březnu 1945.
Po druhé světové válce bylo na břehu Driny v Goražde vybudováno sídliště, které nahradilo původní typické stavby. Místní obyvatelstvo bylo zaměstnáno většinou v obchodu a dopravě. Vzhledem k omezeným komunikacím z Goražde do dalších měst (v minulosti sem vedla pouze odbočka z úzkorozchodné trati) nedošlo k podstatnější industrializaci města.
Během občanské války v Jugoslávii v letech 1992 – 1995 bylo Goražde enklávou bosenských Muslimů, obklíčenou Srby. Dnes patří pod Federaci Bosny a Hercegoviny, je vlastně jejím výběžkem spojeným s entitou koridorem. Ten byl stanoven po podepsání Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila válku v Bosně a Hercegovině.
Turistika
Mezi turistické aktivity, které Goražde nabízí, patří především plavba po řece Drině.
Etnické složení
Ethnic composition | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Year | Srbové | % | Bosňáci | % | Chorvati | % | Jugoslávci | % | Ostatní | % | Celkem | ||
1961 | 9 569 | 30,57 % | 19 305 | 61,67 % | 314 | 1,00 % | 1 501 | 4,80 % | 614 | 1,96 % | 31 303 | ||
1971 | 9 293 | 26,79 % | 24 544 | 70,76 % | 179 | 0,51 % | 168 | 0,48 % | 501 | 1,46 % | 34 685 | ||
1981 | 9 107 | 24,66 % | 25 142 | 68,09 % | 99 | 0,27 % | 2 017 | 5,46 % | 559 | 1,51 % | 36 924 | ||
1991 | 9 844 | 26,25 % | 26 316 | 70,17 % | 83 | 0,22 % | 776 | 2,07 % | 486 | 1,30 % | 37 505 | ||
2013 | 707 | 3,38 % | 19 692 | 94,23 % | 23 | 0,11 % | 0.00 | 0,00 % | 393 | 1,88 % | 20 897 |
Významní rodáci
- Admir Raščić, fotbalista
- János Vitéz, maďarský církevní představitel
- Isak Samokovlija, spisovatel
- Rade Jovanović, skladatel
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Goražde na Wikimedia Commons