Trojdohoda

Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku[1] (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie). Oba tábory se pak střetly v první světové válce, po jejímž vypuknutí se k původní Trojdohodě přidávaly další státy – například Itálie, která tím přešla na opačnou stranu konfliktu. Trojdohoda se tak stala základem 25členné válečné koalice nazvané Dohoda.

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená)
Ruský plakát znázorňující Trojdohodu

Vývoj spojenectví

Velmocenské vztahy v Evropě 2. poloviny 19. století byly ovlivněny porážkou Francie v prusko-francouzské válce (1870–1871) a Berlínským kongresem (1878), který balkánskou krizi řešil v neprospěch Ruska. Po vytvoření Trojspolku (1882) a sbližování Británie s Německem po odstoupení kancléře Bismarcka (1890) se Francie a Rusko ocitly v izolaci. V roce 1893 tak došlo ke sblížení obou zemí a uzavřením spojenecké smlouvy počátkem roku 1894 vznikla Dvojdohoda.

Britsko-německé sbližování skončilo diplomatickou podporou Viléma II. jihoafrickému Transvaalu, kořisti britského imperialismu v búrské válce (1899–1902). Zásadní rozkol pak vyvolal německý program námořního zbrojení, který ohrožoval britskou politiku námořní převahy.

Tradiční spory mezi Británií a Francií, eskalující ještě ve fašodské krizi na horním Nilu (1898), se podařilo vyřešit vymezením sfér vlivu a bylo završeno 8. dubna 1904 spojeneckou smlouvou, nazývanou „Srdečná dohoda“. Smlouvou byla definitivně ukončena britská politika tzv. Skvělé izolace.

Podobně se podařilo Británii a Rusku vyřešit konflikt ve Střední Asii (Afghánistán) a v úžinách Bospor a Dardanely. Smlouvou ze 31. srpna 1907 mezi Ruskem a Británií byl spojenecký blok v podstatě dotvořen.

Další „dohody“

Kromě Trojdohody se slovo Dohoda používá v těchto souvisejících pojmech:

Reference
  1. Konference velvyslanců v Londýně. Český denník. 10. 5. 1913, s. 2. Dostupné online.
  2. BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. 9. vyd. Paseka : Praha, Litomyšl, 2003. ISBN 80-7185-606-1 S. 177

Literatura
  • Dějiny evropské civilizace II.. Praha: Paseka, 2002. 328 s. ISBN 80-7185-473-5. S. 179–183.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.