Glutathion disulfid

Glutathion disulfid (GSSG) je disulfid odvozený od dvou molekul glutathionu.[2]

Glutathion disulfid
Obecné
Systematický název
Sumární vzorec C₂₀H₃₂N₆O₁₂S₂
Identifikace
Registrační číslo CAS 27025-41-8
Vlastnosti
Molární hmotnost 612,152 Da
Bezpečnost

GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V živých buňkách se glutathion disulfid redukuje na dvě molekuly glutathionu s redukčními ekvivalenty z koenzymu NADPH. Tato reakce je katalyzována enzymem glutathion reduktáza.[3] Antioxidační enzymy jako glutathionperoxidázy a peroxiredoxiny generují během redukce peroxidy, jako je peroxid vodíku (H2O2) a organické hydroperoxidy (ROOH) glutathion disulfid:[4]

2GSH + ROOH → GSSG + ROH + H2O

Jiné enzymy, jako jsou glutaredoxiny, generují glutathion disulfid přes výměnu thiol-disulfidu s vazbami disulfidu s proteiny nebo jinými sloučeninami s nízkou molekulovou hmotností, jako je například disulfid koenzym A nebo kyselina dehydroaskorbová.[5]

2GSH + RSSR → GSSG + 2RSH

Poměr GSH : GSSG je proto důležitým bioindikátorem buněčného zdraví, přičemž vyšší poměr znamená méně oxidačního stresu v organismu. Nižší poměr může dokonce naznačovat neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova choroba (PD) a Alzheimerova choroba.[6]

Neuromodulátor

GSSG spolu s glutathionem a S- nitrosoglutathionem (GSNO) se váží na rozpoznávací místo glutamátu receptorů NMDA a AMPA (prostřednictvím jejich γ-glutamylových skupin) a mohou být endogenními neuromodulátory.[7][8] V milimolárních koncentracích mohou také modulovat redoxní stav komplexu receptoru NMDA.[8]

Příbuzná témata

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glutathione disulfide na anglické Wikipedii.

  1. Oxiglutatione. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Meister A, Anderson ME. Glutathione. Annual Review of Biochemistry. 1983, s. 711–60. DOI 10.1146/annurev.bi.52.070183.003431. PMID 6137189. (anglicky)
  3. Deneke SM, Fanburg BL. Regulation of cellular glutathione. The American Journal of Physiology. 1989, s. L163–73. Dostupné online. PMID 2572174. (anglicky)
  4. Meister A. Glutathione metabolism and its selective modification. The Journal of Biological Chemistry. 1988, s. 17205–8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. PMID 3053703. (anglicky)
  5. Holmgren A, Johansson C, Berndt C, Lönn ME, Hudemann C, Lillig CH. Thiol redox control via thioredoxin and glutaredoxin systems. Biochem. Soc. Trans.. December 2005, s. 1375–7. DOI 10.1042/BST20051375. PMID 16246122. (anglicky)
  6. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-1-60761-755-6. DOI 10.1007/978-1-60761-756-3_18.
  7. Steullet P, Neijt HC, Cuénod M, Do KQ. Synaptic plasticity impairment and hypofunction of NMDA receptors induced by glutathione deficit: relevance to schizophrenia. Neuroscience. 2006, s. 807–19. DOI 10.1016/j.neuroscience.2005.10.014. PMID 16330153. (anglicky)
  8. Varga V, Jenei Z, Janáky R, Saransaari P, Oja SS. Glutathione is an endogenous ligand of rat brain N-methyl-D-aspartate (NMDA) and 2-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxazolepropionate (AMPA) receptors. Neurochemical Research. 1997, s. 1165–71. DOI 10.1023/A:1027377605054. PMID 9251108. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.