Koulenka (Globularia)
Koulenka (Globularia) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Jsou to vytrvalé byliny až keře s tuhými jednoduchými listy a většinou modrými květy v hustých kulovitých hlávkách. Plodem je nažka. Rod zahrnuje 29 druhů a je rozšířen v Evropě, západní Asii, severní Africe a Makaronésii. Koulenky se vyskytují v alpínských polohách vysokých hor i v teplomilné středomořské vegetaci. V České republice roste jediný druh, koulenka prodloužená. Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky. V tradiční medicíně jsou využívány jen málo.
Koulenka | |
---|---|
Koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
Rod | koulenka (Globularia) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Koulenky jsou nízké keře, polokeře nebo vytrvalé byliny s dřevnatou bází. Listy jsou jednoduché, kožovité, kopinaté až okrouhlé nebo lžicovité, někdy na okraji vykrajované nebo s několika zuby v horní části, lysé. Lodyžní listy jsou střídavé, spodní často nahloučené v přízemní růžici. Květy jsou většinou modré, řidčeji bílé nebo růžové (u marockého druhu G. nainii žluté),[1] dvoustranně souměrné, uspořádané ve vrcholové, husté, kulovité nebo zploštělé hlávce. Květenství vyrůstají buď na vrcholu hlavní lodyhy, nebo na koncích krátkých postranních větví, přičemž sterilní vrchol hlavní lodyhy pokračuje v růstu. Kalich je trubkovitý, hluboce členěný na 5 přibližně stejných, špičatých cípů, přitiskle chlupatý. Koruna je trubkovitá, dvoupyská, přesahující kalich. Horní pysk je zakončený 3 zuby nebo hluboce dřípený, dolní tvořený 2 čárkovitými cípy a kratší než horní, někdy redukovaný nebo jen jednolaločný. Tyčinky jsou 4, přirostlé v korunní trubce a dalece vyčnívající. Semeník je svrchní, jednopouzdrý, vejcovitý, s jednoduchou, na vrcholu krátce rozeklanou čnělkou. Plodem je nažka obklopená vytrvalým kalichem.[2][3]
- Vrcholové květenství koulenky prodloužené
- Detail květů koulenky srdcolisté
- Koulenka vrbová (Globularia salicina), keřovitý druh rozšířený v Makaronésii
- Kanárský keřovitý druh Globularia ascanii s květenstvími na postranních větévkách
- Horský, nízce rostoucí druh koulenka plazivá (Globularia repens)
Rozšíření
Rod koulenka zahrnuje 29 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Africe.[4] V České republice se vyskytuje pouze koulenka prodloužená (G. bisnagarica), rostoucí na zásaditých půdách v teplých oblastech.[2] Druh je rozšířen v teplejších oblastech Evropy, na východ zasahuje na Kavkaz a do Zavolží. V Evropě roste celkem 15 druhů koulenek, z nichž většina je rozšířena v jihoevropských pohořích a Středomoří. Ve vyšších polohách Alp roste koulenka bezlistá (G. nudicaulis) a koulenka srdcolistá (G. cordifolia), v jihozápadní části pohoří také koulenka plazivá (G. repens).[5] Podobná skladba druhů je i v Pyrenejích. V Karpatech je rod zastoupen málo. V jižní části karpatského oblouku roste koulenka srdcolistá, s izolovanou arelou na Slovensku v oblasti Velké Fatry. V jihovýchodní části Alp, Apeninách a pohořích jihovýchodní Evropy roste koulenka chudobkolistá (G. meridionalis). V severní části Apenin se vyskytuje endemický druh koulenka našedlá (G. incanescens). Zajímavý je výskyt endemického druhu Globularia vulgaris na švédských ostrovech Öland a Gotland v Baltském moři. Popsal jej jako jeden z prvních druhů rodu již Carl Linné.[4][6][7]
V celém Středomoří je rozšířena koulenka křovitá (G. alypum), keřovitě rostoucí druh dosahující výšky až 80 cm.[8] Několik velkolistých druhů podobného habitu roste v Makaronésii: koulenka vrbová (G. salicina) na Kanárských ostrovech a Madeiře, G. ascanii a G. sarcophylla na Kanárech a G. amygdalifolia na Kapverdách. Ve Středomoří se vyskytuje větší počet endemických druhů: G. linifolia na Pyrenejském poloostrově, G. spinosa na jihovýchodě a G. borjae na středovýchodě Španělska, G. majoricensis na severní Mallorce, G. neapolitana v jižní Itálii a G. stygia v řeckých horách na severu Peloponésu. Koulenka chlupokvětá (G. trichosantha) je rozšířena od Bulharska až po Írán. Několik druhů je rozšířeno v Turecku a přilehlých zemích jihozápadní Asie. Globularia arabica je mimořádně suchomilný druh, rozšířený v severní Africe včetně saharských zemí, Sýrii, Jemenu a Somálsku. V marockém Atlasu rostou dva endemické druhy.[4]
- Vysokohorský druh koulenka srdcolistá
- Koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)
- Koulenka vrbová (Globularia salicina) na Tenerife
- Pouštní druh Globularia arabica
Taxonomie
Rod Globularia je v rámci čeledi Plantaginaceae řazen do tribu Globularieae. Nejblíže příbuzným rodem je Poskea (2 druhy s rozšířením v Somálsku, Jemenu a Sokotře). Rod Globularia byl na základě odlišnosti morfologických znaků tradičně řazen do samostatné čeledi Globulariaceae. Od převážné většiny ostatních rodů čeledi Plantaginaceae (resp. Scrophulariaceae) se mj. odlišuje jednopouzdrým semeníkem a typem plodů (nažka).[3] Podle výsledků fylogenetických studií tvoří společně s rodem Poskea monofyletickou vývojovou větev, vnořenou mezi jiné vývojové větve čeledi Plantaginaceae.[9]
Zástupci
- koulenka chlupokvětá (Globularia trichosantha)
- koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)
- koulenka křovitá (Globularia alypum)
- koulenka našedlá (Globularia incanescens)
- koulenka plazivá (Globularia repens)
- koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica, syn. G. punctata)
- koulenka srdcolistá (Globularia cordifolia)
- koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)
- koulenka vrbová (Globularia salicina)[10][11][12]
Význam
Koulenka prodloužená je občas pěstována jako zahradní trvalka a skalnička, často pod starším názvem Globularia punctata. Jako atraktivní skalničky bývají pěstovány i jiné, vesměs horské druhy, jako je koulenka plazivá (G. repens), koulenka bezlistá (G. nudicaulis), koulenka srdcolistá (G. cordifolia), koulenka chlupokvětá (G. trichosantha), koulenka našedlá (G. incanescens) a jiné.[13][11][14] Rostliny jsou světlomilné a vyžadují jako většina ostatních alpínek dobře drenovanou půdu a některé i vápenatý substrát. Množí se většinou únorovým výsevem semen nebo dělením trsů v září či na jaře. Lze použít také řízkování polovyzrálými řízky v létě.[11][15] V jižní Evropě a subtropických oblastech jsou občas jako okrasné stálezelené keře pěstovány teplomilné druhy, pocházející ze Středomoří nebo Makaronésie. Oblíbená je zejména koulenka Globularia × indubia, přirozeně se vyskytující kříženec dvou keřovitě rostoucích kanárských druhů.[16]
Středomořská koulenka křovitá (G. alypum) je občas využívána v tradiční medicíně jako demulgens, ke zvlhčení sliznic a na různé kožní neduhy.[17]
- Koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)
- Koulenka Globularia dumulosa v botanické zahradě v Belgii
Odkazy
Reference
- PELTIER, Jean-Paul. Globularia nainii [online]. Plant Biodiversity of South-Western Morocco, 2019. Dostupné online. (francouzsky)
- SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.
- KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky)
- Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. (německy)
- Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- TUTIN, Thomas G. et al. Flora Europaea 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1972. ISBN 978-0521084895. (anglicky)
- SANDRO, Pignatti (ed.). Flora d'Italia. Vol. 3. [s.l.]: Edagricole, 1982. (italsky)
- ALBACH, D.C.; MEUDT, H.M.; OXELMAN, B. Piercing together the"new" Plantaginaceae. American Journal of Botany. 2005, čís. 92(2). Dostupné online.
- Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973.
- Botany.cz [online]. Dostupné online.
- MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky)
- SLABÝ, Pavel. Globularia [online]. Plzeň: Databáze skalniček [cit. 2022-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28.
- BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- QUATTROCCHI, Umberto. CRC world dictionary of palms. [s.l.]: CRC Press, 2017. ISBN 978-1-4987-8283-8. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu koulenka na Wikimedia Commons
- Taxon Globularia ve Wikidruzích