Globasnitz

Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l, za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci[2][3][4], což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace - jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.[5] Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.[6] Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.[7]

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7  a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.[8][9]

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje)[10], což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.[11] Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.[12]